Nejdůležitější vztah máme sami se sebou

Jseš jakejsi víc podrážděnej? Rychleji jdeš do vývrtky? 🤬 Máš blbý sny a špatně spíš? Nebo jsi naopak mega unavenej a pobolívá tě i třeba hlava nebo břicho? No hele, a není toho na tebe třeba už trochu moc? … ČÍST DÁL >>>

Klíčový je, aby sis uvědomil(a), co to znamená “je toho na mě moc” a pak taky “co potřebuju”, když už se to fakt nahrne. Nemusíš hledat žádný mega moudra. Odpovědi najdeš v tom, co se ti děje.

Ono je to totiž propojený – když není tělo pořádku, ozve se psychika a naopak.

Když ti tělo říká “je toho moc”, zkus se rozhlédnout 👀, čeho je moc, a jestli z toho můžeš ubrat, odstranit nebo nahradit něčím, co ti pomůže.

Tělo potřebuje rutinu, ale zdravou! Máš pravidelnej spánkovej režim 🥱, jíš pravidelně? Celá noc na sockách tvému nervovému systému opravdu moc nepřidává – jseš furt ve stresu a k tomu ještě nevyspanej. 📴

Dopřej si každý den aspoň hodinku pro sebe – věnuj péči jen sobě. Opečuj svůj stres, aby se zmírnil. 🙂
Pohyb taky pomáhá – vybalancováváš hladiny hormonů.
Zkus si svůj čas víc plánovat, organizovat. Ubude chaosu a budeš snadněji zvládat, co tě čeká.
Můžeš zkusit relaxační techniky, je jich plnej net. Najdi si tu svou nebo si ji klidně vytvoř. Hlavně, když to vyhovuje tobě!
Nemusíš to řešit sám! 🗣️ Mluv o tom.

Je taky důležitý vědět, že stres není jen špatnej. Trocha stresu zvyšuje naši pozornost a výkon. A když ho zvládneš, máš z toho pak dobrej pocit a víš, že to příště zase dáš!

‼️RED Flags‼️

Pokud to jde do chronického stavu (trvá to dýl, je to příliš a máš pocit, že ti nic moc nepomáhá), pojď to řešit. Zkus zjistit, jestli máte ve škole školního psychologa, který tě může podpořit. Mrkni na náš seriál “Říct si o pomoc není slabost ale odvaha”. Promluv si s někým blízkým. Existuje spousta možností, jak oslovit někoho, kdo takovým stavům rozumí. Najdeš třeba u nás na webu nebo koukni na Safezona, Nepanikař.

Určitě jsi už slyšel, že člověk je tvor společenský. 🙂 Během života budeš navazovat nejrůznější vztahy. Když pomineme rodiče, tak jsou to vztahy s kámošema, pak partnerský, a když zajdeme ještě dál, můžeme se bavit o škole a práci. Ať už tak nebo tak, je potřeba vědět, že některý vztahy mohou být tzv. ☢️toxický☢️. … ČÍST DÁL >>>

Že se jedná o toxickej vztah, ti napoví třeba to, že nemůžeš být sám sebou. Autentickej. Druhá strana tě nepřijímá takovýho, jakej jsi. Musíš naplňovat nějaký očekávání. Hodnotí tě. Kritizuje. Stydí se za tebe. Může tě i ponižovat. Slovně ubližovat. Když je vztah toxickej, chováš se víc, jak chce ten druhej, a ne, jak chceš ty sám/sama.

Fyzický násilí – o tom se ani bavit nebudeme! To je fakt NO GO‼️ ⛔

Hele, některý vztahy jsou a budou asymetrický. Třeba s rodičema, s učitelema, pak v práci. Jsi automaticky v nějaký roli. Ale důležitý je, že i přes to rozdílný postavení se cítíš dobře, rovnocenně. Ten druhej nevyužívá svou nadřazenost. ☑️

Co můžeš dělat, aby vztah toxickej nebyl?

Je dobrý uvědomit si, jaký mám od druhýho vlastně očekávání, a klidně mu to říct. Buď otevřenej.
Mutual respect! Vnímej svoje potřeby i potřeby druhýho a vzájemně je respektujte.
Není tvoje povinnost o druhý pečovat. Dělej to, když chceš a máš na to zdroje. Taky pokud o to stojí ten druhej. Platí to i naopak samozřejmě.
Vztahy můžou být zdravý, když máte zdravě nastavený i vlastní hranice.
Komunikuj. To je základ.

Od rána škola, odpo trénink, večer ještě nějaký to učení a chystání na další den, trochu pokecám s kámošema. Pak padnu do postele a druhej den znovu. Moc mi toho času na něco jinýho nezbývá. 🤷‍♂️ … ČÍST DÁL >>>

Ty jo a baví mě to vůbec?

Chodím na tréninky, protože mě fakt tak baví, nebo protože to chtějí rodiče? Mám radost z toho, co dělám, nebo je to spíš povinnost? Taky nad tím někdy přemýšlíš?🤔 Je důležitý ptát se sám sebe “co chci dělat” a je naprosto v pořádku si uvědomit, že mě třeba nějaká činnost úplně nenaplňuje a chci dělat něco jinýho.

Pssst🤫, ale … ani škola není středobod vesmíru. Nemusíš být přece precizní 💯 ve všech předmětech. Pokud to tak někdo chce, je to OK, ale nemusí to tak mít každej. Je spousta důležitých věcí ve tvým životě i mimo školu. Vztah s kámošema, s rodinou. Snaha porozumět sám sobě. Hledat, co tě baví. Starat se i sám o sebe.

Pokud si to vše potřebuješ ujasnit a více se v zorientovat v tom, jak to teď máš – hoď to na papír. Někdy pomůže, když myšlenky nezůstanou jen v hlavě, ale dáš jim nějakou formu.

Zkus to třeba takhle:

Nakresli si kruh a rozděl ho na části jak pizzu. 🙂 1 část = oblast v tvém životě (škola, kámoši, koníčky apod.)
Popřemýšlej si, jak moc tě ta daná oblast ovlivňuje, jak je pro tebe důležitá, i třeba kolik času jí věnuješ. Podle toho ji třeba očísluj od 0 do 10 nebo vybarvi.
Zeptej se sám sebe – odpovídá tahle “pizza” 🍕 tomu, jak to vlastně doopravdy chci?

Nezáleží, jestli to jde jinak teď – důležitý je, že si to TY uvědomuješ, myslíš na to a to tě povede za změnou. Možná to bude chtít trochu trpělivosti, ale jednou to určitě půjde. Můžeš se na to mrknout z jinýho úhlu a popřemýšlet si:

Jak na to?
Co třeba můžu začít dělat jinak?
Může mi s tím někdo pomoc? Kdo?
Kdy je to reálný?
Co potřebuju?

Ber tento koláč jako odrazový můstek, jak si nastavit zdravej balanc.

“Někdy mi fakt vadí, jak se lidi ke mě chovaj.” “Nebaví mě furt poslouchat, jak zase něco dělám blbě.” “Pak se mi ještě smějou.” No jo, a řekl/a jsi jim to někdy nahlas? Celý je to o tom, nastavit si vlastní hranice. Když je máš, sám si určíš “co už je přes čáru” a co ostatním dovolíš. … ČÍST DÁL >>>

Co jsou ty hranice?

Každej to má jinak. Jsou to tvoje limity. Ukazujou ti, co je pro tebe ještě OK a co už je moc.❌ Když je někdo překročí, poznáš to – je ti to nepříjemný. Cítíš třeba vztek. Znejistíš. Cítíš nespravedlnost nebo smutek.

Je úplně v pohodě říct nahlas “To co teď děláš, mi fakt vadí.”☑️ Ukazuješ tomu druhému, že tohle prostě ne. Překročil tvou hranici. Jasná stopka!

Taky je v pořádku odmítnout požadavek jiného člověka.🆗 Říct NE, pokud ho nechceme nebo nemůžeme splnit. I když je to kámoš nebo někdo, koho máme rádi a záleží nám na něm. “Ne, teď to pro tebe udělat nemůžu, jsem unavený.” “Nechce se mi do toho, protože mi to není vůbec příjemný.”

S některými lidmi to bohužel je tak, že s nimi hranice vymezit nejdou. Někdy jen na nějaké období, někdy do konce života. S tím se nedá nic dělat.🤷‍♀️

Hranice jsou od toho, aby tě chránily. Tvou pohodu, tvůj osobní i fyzický prostor, tvůj čas a energii.

Když tě něco trápí, třeba i delší dobu, tak je určitě fajn vyhledat někoho, kdo ti s tím pomůže. Ten už bude vědět, jak tě podpořit a provést náročným obdobím. Pokud se v odbornících nevyznáš, mrkni na náš web, tam ti přesně vysvětlíme, jak ti můžou pomoct a kde je hledat. Jak si ale pomoc sám? Tady a teď. Když se mi to děje. 😰🤯 … ČÍST DÁL >>>

Určitě to jde! 👌 Stačí si jen najít to, co nejvíc vyhovuje a pomáhá TOBĚ. Zkoušet si to, přizpůsobit si to. Může ti poradit i tvůj terapeut/psycholog – zeptej se ho! Různý techniky se dají najít na netu. Neboj se a trochu to prozkoumej.

Dáme ti pár tipů i my, třeba ti některý sedne.

Když tě to chytne, zastav se a vnímej, co se kolem tebe děje, a zkus popsat okolí jako někomu, kdo nevidí.
3× se zhluboka nadechni.
Představ si sebe na oblíbeném místě. 🏖️🗻
Změň místo – pohni se.
Pusť si hudbu, co máš rád/a 🎧, a zkus se zaměřit na věci, které tě baví.
Uvědom si, že to někdy skončí.

Každej den prožíváme nejrůznější emoce. Od radosti přes zlost až třeba po překvapení. Klidně i několikrát. Emoce jsou důležitý. Jsou to naše indikátory, že se něco děje. Něco, čemu bychom měli věnovat pozornost. Fungují jako takovej tvůj vnitřní kompas.🧭 … ČÍST DÁL >>>

Radost😊 ukazuje, že je ti něco příjemný, je ti v daným okamžiku dobře. Smutek😥 ti říká, že je situace pro tebe náročná, bolí, je zraňující. Když někdo překročí tvoje hranice, naštveš se😡. Strach😱 ti zase naznačuje, že je kolem nějaké nebezpečí, drží tě ve střehu a připravenýho reagovat.

Svoje emoce můžeš hodně pozorovat na svým těle. Jeho projevech. Třeba ti zrychleně tluče srdce, potí se ti ruce, je ti horko. Zatínáš zuby nebo pěsti. Cítíš chvění v žaludku. Začneš se usmívat nebo mračit. Zkus si sám na sobě všímat🧐, co se ti v různých situacích děje. Pojmenovat to. Protože vyznat se ve svých emocích je důležitý a hlavně taky docela užitečný. Můžeš ovlivnit svoje další chování. Taky ti to může pomoc při rozhodování. Nasměrovat tě. ↗️

A to nejdůležitější na konec – žádná emoce není špatně!

Každej máme na sobě něco, co nemáme úplně rádi. Stydíme se za to.🙄Snažíme se to schovat. Máme kvůli tomu pocit, že nejsme dost dobří. To se ozývá náš vnitřní kritik. Něco kritizovat - i sebe, je strašně jednoduchý. Přijmi challenge. 💪 Zkus to, co na sobě nemáš ráda/a, pozitivně přerámovat. … ČÍST DÁL >>>

Zamysli se. Jak se chováš k lidem, který máš rád? Nebo k blízkému příteli, který zrovna prožívá nějakou bolest, náročný období? A teď to “přehoď” i na sebe👥. Jak si myslíš, že by se věci mohly změnit, kdybys na sebe reagoval/a stejným způsobem, jako na někoho, na kom ti záleží? 😛 Tak, jak se staráš o druhé, se starej taky o sebe!

Buď k sobě laskavý/á. You are not a machine!🤖 Nemusíš každej den podávat výkony na 100 %. Tvé “nejvíc” vypadá každej den jinak a to je naprosto OK. V dané chvíli děláš maximum a nejsi ani lepší ani horší než kdykoli jindy! Jsi člověk, ne stroj.

“Nedopadlo to tak, jak jsem chtěl/a. Úplně jsem to zkazil/a.” “Jsem naprostej looser. Všichni okolo to v pohodě dávaj, jen já jsem úplně mimo.” 🤐 … ČÍST DÁL >>>

Když v něčem selžeme, dost často to vidíme jako tunel – vidíme jen to jedno místo. To, co se nepovedlo. Nedíváme se ale okolo. Třeba na to, co tomu předcházelo. Může toho být strašně moc – nevyspali jsme se🥱, měli jsme hlad, den předtím jsme se pohádali s rodičema/kámošem, byli jsme příliš nervózní, vedle mě seděl někdo, kdo mě rozptyloval. Za neúspěchem nestojíš jen ty sám.

Neúspěch v tobě může vyvolat různý emoce. To je v pořádku. To k tomu patří. Taky ukazují, že ti to není úplně šumák. Klidně si ty emoce prožij. Buď vzteklej.😤 Buď smutnej. Možná i slza ukápne. 😢 Dopřej si čas to strávit. Pokecej si o tom s někým. Ale nenech se tím úplně odrovnat! To není zdravý! Zase se z toho otřepej.

Sice je to klišé, ale neúspěch k tomu životu prostě patří! Je naprosto v pohodě zažívat neúspěch, když se třeba učíme něco novýho. Někdy se nezadaří, i když děláme něco, co jsme už zvládali. Kdybychom totiž nedělali chyby, nevěděli bychom, jaký je správný výsledek. Jak poznáš, že je něco správně, když nemáš srovnání?

Navíc tě to může popostrčit. Podíváš se na to celé jinak. Jinou optikou. 👓 Zkusíš najít jinou cestu. Jinej způsob. Někdy zjistíš, že není možný udělat nic – i to se stává. Pokud jo, tak už znáš správný řešení a chce to jenom trénovat.

Když tě někdo kritizuje 🗣️, je důležitý uvědomit si jednu zásadní věc. Kritika vypovídá mnohem víc o tom, kdo kritizuje, než o tom, kdo je kritizován. Jsou to jeho myšlenky 💭, jeho očekávání, jeho názory. Ne tvoje! Nešel v tvojich botách. Není ve tvojí hlavě, aby věděl, žes to udělal nejlíp, jak jsi mohl, nebo že to prostě jinak nešlo. To, že si to on/ona myslí, neznamená, že to jde. … ČÍST DÁL >>>

Na kritiku lidi reagují různě, právě podle toho, jak to sami mají zpracovaný a (ne)umí ji přijímat. Když máš blbej den, jseš naštvanej sám na sebe😤 a ještě si někdo třetí přisadí – tak bouchneš.🧨 Pošleš ho, bůh ví kam. To se stává!

Zkus to příště víc rozdýchat a reagovat jinak. Můžeš klidně říct něco ve smyslu “Dík za tvůj názor. Beru ho v potaz. Vím ale, že jsem teďka udělal/a maximum.” 🆗

Nikdo není dokonalej! Ani ten, co kritizuje. Tak to je.

Taky už jste někdy zaslechli něco ve smyslu “Prosim tě, v takovým věku… Co tebe tak asi může trápit?” 🙄🤦‍♀️ No, i kdyby to bylo řečeno s dobrým záměrem, tohle prostě fakt neplatí! Čím dřív začneš řešit, co tě trápí, tím líp celou situaci zmákneš. A opravdu na to nemusíš být sám. … ČÍST DÁL >>>

Vyhledat odbornou pomoc není žádnej shame. Když jsi nemocnej 🤒 nebo si zlomíš ruku, tak jdeš taky k doktorovi. Při duševní nepohodě je to total to samý.

Hodně lidí psychologa nebo psychoterapeuta vyhledává v situacích, kdy v životě prochází něčím složitým, a chtějí podpořit, aby to zvládli. Nebo se nic neděje a chtějí zapracovat na tom, aby se v životě měli líp, měli dobré vztahy s otatními i sami k sobě. A pokud někoho potká nějaká závažná duševní nesnáze, je pak taky úplně jasný, že se v tom nebude plácat sám. Case closed!

Jak takovou podporu tedy najít?

Můžeš si někoho vyhledat sám na netu. Klidně taky můžeš dostat tip od někoho, kdo už někam chodí.👌 Anebo pokud to nechceš zatím moc veřejně říkat, že ti není úplně fajn – mrkni na náš web nebo na naše známý z Nevypusť duši, Nepanikař nebo Safezona (pokud jsi z větší dálky).

Necítíš se OK? Trápí tě nějaká nesnáze? Říct si o pomoc není slabost, ale odvaha.

Kdy to řešit?

Když se cítíš napjatě, máš obavy a strach, jsi pořád nervózní, nemáš energii na nic, to co tě dřív bavilo tě už nebere, jsi často smutná nebo smutnej, cítíš, že jsi ze sebe pořád jenom zklamanej nebo zklamaná, nic ti nevychází, bolí tě často břicho nebo hlava… to všechno můžou být signály, že se děje něco důležitého! Někdy pak prostě pokec s kámoškou nebo s někým, komu věříš nestačí. Rozhodně je to ale fajn začátek! Pokud tebe nebo někoho blízkého něco trápí, říct si o pomoc není slabost, ale odvaha! Psycholog nebo terapeut ti pomůže takovou situaci zvládnout.

Kdo může pomoct?

Na to, aby někdo mohl pomáhat v oblasti duševního zdraví by měl mít náležitou kvalifikaci. Lidé si odborníky v této oblasti často pletou a neví kam se obrátit. Když budeš číst dál, máme pro tebe tipy, kde je hledat. Pokud ti nebude něco jasné, klidně nám zavolej nebo napiš.

Kolik to stojí?

Služby odborníků jsou většinou placené. Nezabal to ale tak rychle. I tady jsou možnosti, jak získat podporu a neplatit nic z vlastní kapsy.

Kam se obrátit?

Mrkni se dole na stránce na naše tipy, kde takové odborníky najdeš.

To, co se ti děje, je důležité. Pokud se ty nebo někdo z tvého okolí nachází v duševní nepohodě, nějaké tíživé situaci, říct si o pomoc není slabost, ale ODVAHA!

Proč vlastně k tomu psychologovi jít? 🤔 Mno, těch důvodů může být fakt hodně. Když se cítíš napjatě, máš obavy a strach, jsi pořád nervózní, nemáš na nic energii. To, co tě dřív bavilo, 🤷‍♂️ tě už nebere, jsi často smutná nebo smutnej, cítíš, že jsi ze sebe pořád jenom zklamanej nebo zklamaná, nic ti nevychází, bolí tě často břicho nebo hlava… ❗To všechno můžou být signály, že se děje něco důležitého! Někdy pak prostě pokec s kámoškou nebo s někým, komu věříš, nestačí. Rozhodně je to ale fajn začátek! Pokud tebe nebo někoho blízkého něco trápí, říct si o pomoc není slabost, ale odvaha! Psycholog nebo psychoterapeut ti 🤝 pomůže takovou situaci zvládnout.

❗Jít k psychologovi není žádnej shame. Je možný, že už jsi někde slyšela “Však seš mladá! Co tebe jako může trápit?”, 🤦‍♀️ no, i když je to možná myšleno s dobrým záměrem, říká se, že cesta do pekla dlážděna dobrými úmysly. Tohle prostě fakt neplatí a nechápeme, proč by se v tom kdokoliv měl utápět sám. Čím dřív začneš řešit, co tě trápí, tím líp tu situaci zmákneš.

Terapie? 💸 Z kapesnýho to asi nedám… Not really, možnosti tu jsou. 👀 Mrkni na web www.jakdal.eu/mamodvahu a zjištíš, kde to může klapnout tak, aby to nezatížilo tvůj rozpočet a zbylo i na latte za odměnu po jedný fajn terapii. Pokud se nacházíš ve fakt obtížný situaci nejen v sobě ale i finanční, jsou i cesty, jak se k podpoře dostat bezplatně.

Aby to s tím psychologem vůbec k něčemu bylo… Žádnej profík 🧙‍♂️❌ kouzla neumí, velkej kus práce bude na tobě, ale určitě se můžeš spolehnout na to, že za sebou budeš mít někoho, kdo ti bude krýt záda. Aby se něco v tvém životě změnilo, bude to chtít odvahu o věcech začít otevřeně mluvit.

Nechci o sobě mluvit jen tak s někým… We totally get it. Taky bychom do toho nešli. Ani v terapeutickým vztahu to vždycky nemusí klapnout… A je to úplně v pohodě. Cítíš se s psychologem nebo psychoterapeutem bezpečně a poskytuje ti prostor, kde můžeš naprosto otevřeně 🗣️ mluvit o svých pocitech a o tom, co se ti děje? 🤐❌ Cítíš jeho podporu? Pokud máš pocit, že jste si spolu nesedli, a trvá to, můžeš to svýmu psychologovi otevřeně říct a probrat, kde je chyba. Je taky úplně ok se porozhlédnout jinde.

Jak mi může psycholog pomoct? Zažila jsi někdy situaci, kdys byla v místnosti plný lidí, ale cítilas, že tě tam nikdo vlastně neposlouchá? Že i když ses snažila svojí 🫂👧 BFF říct, jak ti je, tak to úplně nepobrala? 🥴 Kámoši prostě nejsou odborníci na duševní zdraví. No, u psychologa by se tohle stát nemělo. Ten je tu od toho, aby tě fakt slyšel a podpořil tě, když tě něco trápí. 🤕

Jsou i lidí, kteří k psychologovi chodí nejen, když se necítí ok, ale proto, že chtějí mít ve svým životě lepší vztahy – sami k sobě i ostatním. Respect! 🤜🤛

Kolikrát k tomu psychologovi jít? 🤷 IDK. Na tohle by asi každej odpověděl trochu jinak. Hodně bude záležet na tématu, který budeš v terapii řešit a taky na tvým vlastním zápalu to řešit 😉

Jak si vybrat psychologa. Choice is yours! 👱 Ženu nebo 👨‍🦱 muže? S 👴 moudrostí prověřenou desetiletími nebo někoho 🧔‍♂️ fresh? Ve svým městě nebo radši jinde? Se zkušeností s nějakou konkrétní věcí nebo spíš s osobním přístupem? Co to bude? Možná se to zdá složitější než vybrat jídlo z poledního menu, ale někdy prostě stojí za to, skočit do vody. Určitě si prověř, jestli má odborník potřebnou kvalifikaci a jak je to s úhradou jeho služeb. Hodí se třeba i doporučení od někoho známého, i když to nemusí být záruka, že si sednete i vy. 💪 Go for it! Good luck! Jo, a kdyby to napoprvé s výběrem neklaplo (a není to nic zvláštního), mrkni na náš seriál a zjisti, co s tím.

Už jsem u psychologa byla, nepomohl mi. 💩 happens. Nic není stoprocentní, ani terapie, ani psycholog nebo psychoterapeut, systém podpory, ani ty. Důvody můžou být různý. Chápeme, že tvoje negativní zkušenost může ovlivňovat tvou chuť hledat dalšího odborníka, který ti sedne. Bude to horší, když tomu dáš dáš ještě šanci s někým jiným?

Psycholog není pro blázny! 🤡 Když ti je blbě a seš nemocnej, jdeš tím obvykle k 👨‍⚕️ doktorovi. Když tě něco trápí, jen to prostě úplně to samý. Hodně lidí psychologa nebo psychoterapeuta vyhledává v situacích, kdy v životě prochází něčím 🧩 složitým a chtějí podpořit, aby to zvládli nebo se nic neděje a chtějí zapracovat na tom, 🎭 aby se v životě měli líp.

A pokud někoho potká nějaká závažná duševní nesnáze, je pak taky úplně jasný, že se v tom nebude plácat sám. Case closed. 📚

Kdo je kdo v oblasti duševního zdraví? To je samej termit a titul, ale hodně lidí se pak ve všech těch profesích, ale hlavně v tom, kdy se na koho obrátit, nevyzná. 😵‍💫

Psycholog

Psycholog studoval magisterský obor psychologie na vysoké škole. Po dokončení studia se může věnovat poměrně širokému spektru činností podle jeho specializace – může třeba pracovat jako školní psycholog, mít psychologické poradenství pro děti i dospělé, pracovat na výzkumech, ale i v některých firmách nebo třeba ve sportu. Pokud psycholog pracuje ve zdravotnictví, říkáme mu klinický psycholog – musí složit atestační zkoušku, pracuje s různými testy a dotazníky a určuje diagnózy. Narozdíl od psychiatra, což je lékař, nikdy nepředepisuje léky. 💊❌

Psychiatr

Psychiatr vystudoval všeobecné lékařství, ale pak musel pokračovat v dalším profesním rozvoji a také složit atestační zkoušku. Psychiatr se tě obvykle vyptá na tvé potíže, provede vyšetření a pak stanoví nějakou diagnózu, nasadí potřebné léky. Taky může doporučit podpůrnou psychoterapii. Pokud se jedná o závažný stav, může doporučit hospitalizaci. Terapeut může být kdokoliv, jeho kvalifikace není nijak závazně upravena v zákoně. Průvodce je člověk, který podporuje děti, mladé i dospělé při nějaké změně v jejich životě nebo v náročných životních situacích. Je to třeba sociální pracovník, který má za sebou různé kurzy, kratší výcviky, apod.

Peer konzultant

Peer konzultant je obvykle mladý člověk, kterou si zažil nějakou nesnáz a za podpory odborníka pomáhá nahlédnout na situací lidem, kteří ji právě prožívají.