Jak dál … ve vztahu
Chceš si prohlídnout všechna videa najednou?
FOMO
Máš často pocit, že ti něco utíká? Že 🫨 nestíháš nebo nemáš energii na vše, co bys chtěl 🫨? A i když se ti to třeba podaří stihnout a být “všude”, tak tě to stejně nečiní šťastným? Máš pocit, že když ti nějaká akce nebo setkání s kámoši unikne, jsi pak úplně out a nechytáš se, když si pak vypráví zážitky a super hlášky, které vznikly, a cítíš se kvůli tomu špatně?
Možná tě dohání ❌ FOMO ❌ (Fear Of Missing Out = strach, že ti něco unikne)
Mimo již zmíněné se tento fenomén projevuje i tak, že i když někde jsme, nedokážeme si to na sto procent užít, protože nám v hlavě skáčou myšlenky, co dalšího nám uniká třeba jinde a co asi zrovna prožívají kámoši nebo další lidé.
Tyhle všechny procesy ještě prohloubíš tím, že brouzdáš na sociálních sítích, kde můžeš během chvilky zjistit, co dělají všichni tví spolužáci, známý, nebo úplně random lidí z opačné půlky planety. Z pikniku s kámoši v parku pak třeba nejsme tak nadšení a nedokážeme si ho užít, protože jsme během něj na mobilu viděli, jak sousedka zrovna surfuje na Kanárech, ex je na fesťáku v zahraničí a spolužačka dostala k narozkám nejnovější IPhone a koncert Taylor Swift k tomu 🤷.
Co s tím?
✅ Pokud jsi na nějaké akci nebo setkání s kamarády, zkus pozorovat sám sebe, jak často máš potřebu sahat po telefonu a kontrolovat storíčka na sociálních sítích. kus tuto frekvenci a celkový čas vědomě snižovat a věnovat se tomu, co se kolem tebe děje.
✅ Vypni si notifikace na telefonu, nebudeš pak mít tendenci telefon brát do ruky kdykoliv ti cinkne v kapse.
✅ Prioritizuj, kteří lidé a které akce a setkání jsou pro tebe nejdůležitější. Neboj se říct NE na setkání a akce, které pro tebe nejsou zas takové terno.
Ideální by bylo dostat se od FOMO k JOMO, což je 🆗Joy Of Missing Out 🆗, tedy radost z toho, že ti něco uniká. Dá se to natrénovat takhle:
✅ Vracet se do okamžiku tady a teď a ten si maximálně užít – protože nic jiného než tento okamžik vlastně nemáme.
✅ Vědomě snižovat čas na telefonu, především, když jsme s dalšími lidmi. Vypínat notifikace, hodit se offline, na chvíli telefon odhodit a nevšímat si ho. Je to výzva, jdeš do toho?
Sociální sítě a naše psychika - část #1
Přemýšlel jsi někdy nad tím, jaký vliv na nás může mít telefon a čas strávený na sockách? Umíš si představit, jaké by to bylo, kdyby 📵 telefony vůbec nebyly 📵?
No, okej, nebudeme extrémisti.
Telefony a sítě na nás ale samozřejmě vliv mají. Na někoho větší, na někoho menší, na někoho pozitivnější, na někoho negativnější. Pokud máš podezření, že se řadíš spíš do druhý skupiny, čti dál!
Cítím nějaké negativní vlivy telefonu v ruce, co s tím?
✅ Jak bylo řečeno, každej jsme originál. Proto se zkus první sám na sobě zaměřit, co s tebou trávení času na mobilu dělá.
❔ Jak se cejtíš, když telefon bereš do ruky?
❔ Jak se cejtíš v průběhu doby, kdy na telefonu seš?
❔ A jak se cejtíš, když telefon odkládáš?
✅ A máme jeden tip pro odvážný jedince! Vyzkoušej den (nebo i více dní) offline a všímej si, co to s tebou dělá, jak se cejtíš. Ideální, když si na takovej den dopředu naplánuješ program, na kterej se budeš těšit.
Tomuhle topicu se budeme věnovat ještě v dalším reelsku, stay tuned!
Sociální sítě a naše psychika - část #2
☯️ Telefon a naše psychika ☯️ Přemýšlel jsi někdy, jaký na tebe má telefon a socky vliv? Telefon je dobrý sluha, ale zlý pán – jako všechno.
A taky všeho moc škodí (hlavně učení) – v tom nám jistě taky dáš za pravdu.
Nebudeme ti tady říkat, jak bys měl telefon nejlépe hned zahodit do kouta a už ho nikdy nezvednout. Spíš bychom ti rádi pomohli najít balanc ⚖️.
Jak to máš ty?
✅ Zamysli se nad tím, jak to s telefonem a sockama máš ty – poznáváš se v některých zmíněných projevech? Zamýšlel ses nad tím, že bys možná svůj čas využil jinak?
✅ Pak by byla pecka zkusit pomalu čas s telefonem v ruce snižovat – vědomě tento čas trávit jinak. Pokud ušetříš třeba 30 minut denně, rovnou si řekni, jak je využiješ. Půjdeš se projít? Sejdeš se s kámošem? Uděláš si nějaký dobrý jídlo? Nebo si dáš chvilku lenošení s oblíbenou hudbou?
✅ Vem to jako experiment, vydrž to aspoň týden, ale úplně ideálně aspoň měsíc. Sám si pak zhodnoť, jak tě to ovlivnilo, co ti to dalo, co ti to vzalo.
Držíme palce ✊!
Co když mají doma sourozence radši?
Posloucháš to pořád dokola, jak ségra/brácha/sestřenka/bratranec to a tamto, jak jsou skvělí a úžasní. Že by ale někdo pochválil tebe, to se moc často neděje. 😟 Tohle je náročný. 😟 Každej si přeje slyšet aspoň občas pochvalu, to je úplně normální. Zároveň se nikdo necítí moc dobře, když je pořád na druhý koleji a je neustále s někým srovnávanej.
Co s tím teda dělat?
✅ Zkus začít od sebe. Nebude to jednoduchý, ale zkus být ten, kterej sám sebe dokáže pochválit, a to i za drobnosti. Za to, že se ti fakt povedl dnešní outfit, za to, že se ti povedl test z matiky lépe než minule, za to, jak skvělý dárek jsi vymyslel pro kámoše k narozkám, nebo za to, jak jsi někomu s něčím pomohl. Je důležité naučit se srovnávat se především sám se sebou. Tvé minulé s dnešním. Taky je důležité se zaměřit na oceňování sebe sama – pomůže ti to se na tyhle pozitivní momenty zaměřit. O to jasněji je pak budeš vnímat a zároveň to pozitivně ovlivní tvé mínění o sobě samém.
✅ Mimo tvé sebepojetí jde i o to, jak se doma cítíš. Není snadné ovlivnit okolí, ale pokud ti doma není nejlépe, zase můžeš začít se sebou. Můžeš si začít tvořit bezpečné místo uvnitř sebe – a to si pak můžeš přenést, kamkoliv budeš chtít. Začít s tím můžeš hned teď:
🎧 Dopřej si chvilku pro sebe, můžeš si pustit potichu nějakou klidnou relaxační hudbu, můžeš ležet nebo sedět, uvolnit se.
🧘 Představ si sebe samotnýho na nějakým pěkným místě. Může to být místo, kde už jsi byl nebo které jsi viděl, nebo si ho můžeš úplně celý vymyslet. Může to být někde na pláži, v lese, na horách, na louce, ve městě… Prostě tam, kde se cítíš dobře a hlavně bezpečně. Pokud se tam sám bezpečně necítíš, představ si tam někoho, s kým se bezpečně a uvolněně cítit dokážeš.
💭 Zaměř se na všechny vjemy. Představuj si, jak vypadá okolí místa, co všechno tam je? Jaké tam slyšíš zvuky? Jaké tam cítíš vůně? Čeho se dotýkáš? Užívej si pocit pohody, klidu, bezpečí…
🖼️ K tomuto místu se můžeš vracet, kdykoli se nebudeš cítit dobře, budeš se bát, budeš se chtít uklidnit nebo prostě budeš chtít hezkou chvíli pro sebe. Až budeš chtít, otevři oči a dej si chvíli, aby ses rozhlédl kolem sebe a vrátil se do reality. Síla tohohle cvičení roste s množstvím tréninku. Čím častěji si na výlet na své bezpečné místo najdeš čas, tím snáz se na něj “přemístíš” a o to více tě dokáže zklidnit a zpříjemnit ti den.
Kým vlastně jsem, co jsem já a co moje maska
Pokládal sis už někdy otázku “Kdo vlastně jsem?” nebo “Není tohle jenom maska? Jak to vlastně mám?” 🖐️ Pokud ano – nejsi sám! 🖐️
🤔 Od dětství přes dospívání až do samotné dospělosti se vyvíjí naše identita, naše já. Zvláště puberta může být fakt divoké období, kdy nám může připadat, že nás to tahá z jednoho extrému do druhého. Hledáme své místo, zjišťujeme, jací vlastně jsme, jak na nás reaguje okolí a jak bychom měli na ostatní reagovat my. Je to proces plný poznání, ale spolu s tím zákonitě i plný slepých uliček a zmatku. I díky nim totiž (sebe)poznání vzniká.
😊 Můžeme si všimnout, že se chováme tak, jak se od nás očekává, nebo že se svým chováním přizpůsobujeme skupince lidí nebo prostředí, kde se zrovna nacházíme. To je do určité míry v pořádku – umět se přizpůsobit je užitečná dovednost. Je ale důležité učit se rozlišovat, co jsem opravdu já a co je spíš přizpůsobení se situaci. Abych v tom měl sám za sebe jasno a měl svobodu volby.
Jak lépe poznat sám sebe?
✅ Dopřej si pravidelné rande sám se sebou. Je jedno, jestli budeš někde v přírodě, na kafi nebo doma. Jde o to přijímat co nejvíce informací zvenku a věnovat se sobě. Svým myšlenkám a pocitům, poslouchat vnitřní hlas. Můžeš se ptát sám sebe, vyhodnocovat různé situace, co jsi zažil a zjišťovat tak své nastavení, vlastnosti a silné stránky.
Kamarád/ka se chce zabít - díl #1
Stalo se ti, že s tebou tvůj kámoš sdílel, že 😥 přemýšlí o sebevraždě 😥? A tys v tu chvíli vůbec nevěděl, jak reagovat? Chceme tě ocenit 🫶. Jsi totiž někdo, ke komu má takhle zranitelnej člověk důvěru.
Je přirozené, že v takto náročných situacích netušíme, co říct – jde o krizovou situaci, se kterou nemáme žádné zkušenosti, které bychom mohli použít.
Jak teda reagovat?
✅ Jakoukoliv zmínku o tom, že tu tvůj kamarád nechce bejt, že už ho život nebaví nebo se chce zabít, je potřeba brát vážně. Pokud si nejseš jistej, klidně se doptej: “Chápu správně, že přemýšlíš o sebevraždě?” Neboj se o tomhle tématu bavit a ptát se napřímo. To, že bys tenhle nápad mohl otázkami někomu podsunout, je mýtus.
✅ Pokud se ti tvá doměnka potvrdí, vyjádři podporu: “Jsem tu pro tebe.”
✅ Je to vážná věc a je potřeba najít adekvátní pomoc. Kámošovi to můžeš dát najevo takto: “Moc mě to mrzí. Zasloužil by sis pomoc, aby ti bylo zase lépe.”
Podrobnější manuály, jak pomoc druhému:
🆘 14 bodů pomoci při riziku sebevraždy
🆘 Manuál pomoci při riziku sebevraždy
Chaty
💬 Kontakty pomoci (chcemsazabit.sk)
Telefony
📞 Modrá linka: 608 902 410, 731 197 477
🔗 www.modralinka.cz
📞 Linka bezpečí: 116 111
🔗 www.linkabezpeci.cz
Kamarád/ka se chce zabít - díl #2
Už jsme si řekli, jak reagovat na kámošovy myšlenky na sebevraždu. Teď se blíže podíváme, ❤️🩹 jak mu můžeš pomoct ❤️🩹.
📞 V prvé řadě je třeba zmínit, že pokud je tvůj kámoš právě teď v ohrožení – už si ublížil nebo třeba spolykal léky – volej sanitku na čísle 155.
🧑🦳 Pokud se ti kamarád svěřil s konkrétním plánem, jak a kdy chce sebevraždu spáchat, je třeba se co nejdříve obrátit na dospělého, aby ti pomohl situaci řešit. I kdyby s tím kamarád nesouhlasil – může jít fakt o život.
🧑🏫 I pokud situace není tak akutní, je vždy dobré vyhledat dospělého. Zjisti, zda je kámoš ochotný zajít za školním psychologem, učitelkou, nebo za kýmkoli, komu ve škole důvěřuje. Svěřit se samozřejmě může taky přímo doma.
💻 Pokud se na to kámoš necítí, můžeš mu s vyhledáním jiné pomoci pomoct. Můžete mrknout na net, doporučené odkazy najdeš níže.
💬 Dále může kámoš napsat na krizový chat – tam můžeš napsat i ty, aby ses poradil, jak ve tvé situaci postupovat. K dispozici jsou i telefonické linky důvěry. Vše je zdarma a anonymní.
✅ Pokud žádná z možností nevyjde, zkus se doma nebo s někým jiným poradit ty, co pro svého kámoše můžeš udělat.
V těchto případech se nevyplácí zavírat před těžkým tématem oči. Sebevražda je krok, který se nedá vrátit. Věříme, že si kámoš nebo kdokoli jiný bude tvé pomoci vážit – i když třeba až za pár let. Děkujeme, že ti to není jedno 💙!
Podrobnější manuály, jak pomoc druhému:
🆘 14 bodů pomoci při riziku sebevraždy
🆘 Manuál pomoci při riziku sebevraždy
Chaty
💬 Kontakty pomoci (chcemsazabit.sk)
Telefony
📞 Modrá linka: 608 902 410, 731 197 477
🔗 www.modralinka.cz
📞 Linka bezpečí: 116 111
🔗 www.linkabezpeci.cz
Jak být oporou blízkému v nesnázích? (když problém nevnímá nebo nechce pomoct)
Je těžký vidět, že se 🥺 někdo nám blízký trápí 🥺… (teď je konkrétně řeč o tom, když si někdo kolem nás prochází krizí, fakt náročným obdobím nebo třeba psychickým onemocněním). Zvlášť pokud mu nemůžeme pomoct nebo o tu pomoc nestojí.
👐 Je jasný, že to s takovým člověkem myslíme dobře. Měli bychom ale myslet na to, že musíme respektovat i jeho náhled. Můžeme mu nabízet různé možnosti pomoci, ale v prvé řadě bychom měli vyslechnout, jak to cítí on, přijmout jeho emoce. Pokud mu budeme něco vnucovat, můžeme ho od sebe vzdálit a tím ještě snížit šanci, že by nějaký náš návrh vyslyšel.
🔎 Také je lepší spíše nabídnout, že můžete pomoc hledat společně než hned navrhovat konkrétní řešení – to by mohlo zvětšovat í tlak a vyčleňovat to daného člověka z procesu řešení situace.
🌹 Tyhle situace vyžadují velkou dávku trpělivosti a empatie, abys vycítil, kdy ještě pokračovat ve snaze druhému pomoct a kdy trochu povolit a zkusit to zase jindy.
💁 Počítej s tím, že se může stát, že tvůj blízký k žádné pomoci nepřistoupí. Nezbyde ti, než to přijmout. Klidně zvaž nějakou podporu pro sebe – ať už odbornou nebo mezi kamarády.
Pamatuj, že nejsi zodpovědný za to, jak se druzí rozhodnou a do jaké situace se dostali, a už vůbec ne za to, zda se z takové situace dostanou. Pokud se ale rozhodneš být tam pro takového člověka, držíme ti palce ✊!
Krizová a poradenská pomoc na chatu nebo na telefonu zdarma:
Chaty
💬 Kontakty pomoci (chcemsazabit.sk)
Telefony
📞 Modrá linka: 608 902 410, 731 197 477
🔗 www.modralinka.cz
📞 Linka bezpečí: 116 111
🔗 www.linkabezpeci.cz
Jak být oporou blízkému v nesnázích? (když problém vnímá a chtěl by pomoct)
Kámoš otevřel fakt náročný téma a ty se ze stresu ani nedokážeš soustředit na to, co povídá. 🤯 Hlavou ti běží otázky 🤯: Jak se mám teď tvářit? Co mu na to mám říct? A mám se teď na něco ptát? Co když se rozbrečí?
Je přirozený, že nevíme, jak se v takové situaci zachovat, jak reagovat… A taky to, že se bojíme silných emocí. Chceme, aby se naši kámoši a blízcí cítili dobře, a není jednoduchý vidět, že to tak není. Navíc na sebe vyvíjíme tlak, že bychom jim měli co nejlépe pomoct, aby se zase cítili lépe. Měli bychom však přijmout, že ne vždy je to v našich silách.
Máme pro tebe pár tipů, které se ti při reagování na sdílení nesnází, vážných problémů nebo krizového období mohou hodit:
✅ Pozorně naslouchej.
✅ Emoce nad rady: Více než rady k řešení jeho situace tvůj kámoš pravděpodobně ocení, když mu dáš najevo, že tě situace mrzí, že tam jsi s ním, že si může dovolit projevit emoce a taky uznání, že jeho emoce jsou v pořádku.
✅ Neboj se doptat: Kromě naslouchání je užitečné i to, když se ho doptáš na jeho prožívání, myšlenky nebo podrobnosti (ale opatrně) – projevíš tak zájem.
✅ Naslouchej aktivně: Úplnou třešničkou na dortu bude, když budeš naslouchat aktivně – natočíš se k němu celým tělem, mírně se nakloníš, budeš na vyprávění reagovat pokyvováním hlavou a krátkými slovními reakcemi “Aha” … “Tyjo” … “Hmmm”… “Jo”… Občas se můžeš doptat, jestli jsi některou část správně pochopil nebo některou důležitou část shrnout a zopakovat.
✅ Skvělé je říct: “Jsem tu pro tebe”. Vyjádříš tím podporu a účast.
✅ Následně kámošovi nabídni pomoc s vyhledáním odborné pomoci nebo jiné formy pomoci, která by mu prospěla – nic mu nevnucuj, hledejte společně. Nemusí projevit zájem o pomoc hned, někdy to chce čas a je potřeba hlavně sdílet a mít kolem sebe skvělé lidi, kteří ho podpoří. Buď jedním z nich.
Krizová a poradenská pomoc na chatu nebo na telefonu zdarma:
Chaty
💬 Kontakty pomoci (chcemsazabit.sk)
Telefony
📞 Modrá linka: 608 902 410, 731 197 477
🔗 www.modralinka.cz
📞 Linka bezpečí: 116 111
🔗 www.linkabezpeci.cz
We are different and its totally ok. Odlišnosti v potřebách a individualita
Introvert × extrovert, hlasitej × tichej, veselej × smutnej, vtipnej × vážnej. Každej jsme prostě jinej. 🧬 Každej z nás je úplnej originál 🧬. Každej je nějakej, každej má rád něco jinýho, pro každýho je důležitý něco jinýho, každýmu vadí něco jinýho. To je prostě fakt.
Naším úkolem je:
1️⃣ Objevovat, kde je ta moje individualita – mít čas pro sebe a své myšlenky a pocity
2️⃣ Naučit se svou originalitu dávat najevo – říkat co se mi líbí a co ne, projevovat co mě baví a co mi vadí a také ukazovat jaký doopravdy jsem.
3️⃣ Respektovat to, jak to mají ostatní. Nemusím to plně chápat, nemusím vědět všechny důvody, proč to tak mají, ale měl bych to přijmout a možná se nechat inspirovat nebo našich odlišností využívat (třeba při týmové práci nebo zajímavých rozhovorech)
Svět kolem nás je barevnej 🌈, buď ten, který to umí ocenit a podporuje v tom ostatní. Kdybychom to měli všichni stejně, tak uznej, že by to byla nuda. Objevuj sám sebe, projevuj se a zkoumej druhé, může to být funny, uvidíš!
Enough is enough. Moje hranice
🛡️ Osobní hranice 🛡️ Tak často se o nich mluví, ale co to vlastně je? Jak si představit něco, co vlastně není tak úplně hmotné? Jak poznám, kde mám ty své nebo jak si je vytvořím? A k čemu mi takové hranice vůbec budou?
V prvé řadě je třeba říct, že každý z nás má hranice trochu jinde a je to tak v pořádku. Našim úkolem je objevit ty naše, nenásilně je komunikovat našemu okolí a respektovat hranice lidí kolem nás. Pokud se nám povede dosáhnout tohoto (přiznejme si) ideálního stavu, budeme se všichni cítit o něco lépe. Cesta k tom je však dlouhá.
Jak se na takovou cestu vydat?
1️⃣ Začni u sebe 🔍. Všímej si, jak ti je v jednotlivých interakcích s lidmi. Jaké v nich máš pocity? Co cítíš ve svém těle? A kde přesně? Ptej se sám sebe, co ti je příjemné a co spíše není. Pomohou vám také vaše priority, můžete se ptát: Co je pro mě v životě opravdu důležité (vzdělání, zdraví, přátelé, rodina, láska, bezpečí…)? Můžeš se takto zamýšlet i dopředu nad situacemi, které tě teprve čekají, a ty tušíš, že by někdo mohl dělat nebo říkat věci, které ti nebudou příjemné. Zkus si předem říct, kde pro tebe v dané situaci bude hranice toho, co je ještě v pořádku a co už ne. Není důležité rozumět, proč to tak máš, někdy je dobré prostě jen věřit svým pocitům. Tahle fáze hledání a objevování může trvat. Není výjimkou, že se někdo v průběhu let odpojí od svého těla, od svých emocí. Trénink v podobě otázek po pocitech v těle a emocích v průběhu mezilidských interakcí ti ale může pomoct se významně posunout.
2️⃣ Z perspektivy emocí a myšlenek se přesuneme k chování 🗣️. Pokud začínáš mít povědomí, kde se tvé hranice nachází, je také třeba to komunikovat navenek. V opačném případě to může probouzet vnitřní napětí, frustraci nebo agresi vůči sobě samému. Začít dávat najevo své hranice a mantinely druhým může být těžké, zvlášť pokud na to nejsme zvyklí. Začněte proto u lidí, se kterými se cítíte bezpečně, které znáte. Může jít o drobnosti. Například: “Jo, můžeme jít ven, ale mám čas jen do šesti, pak se jdu učit.” “Půjdu s tebou ráda na rande, ale raději bych někam ven, do kavárny, do parku (ne k tobě domů).” Nelíbí se mi, jak se mnou mluvíš.” Začni s malými věcmi, které budeš komunikovat s blízkými, a pokračuj s těmi většími, které budeš komunikovat i vzdálenějším lidem. Budeš tak získávat na sebejistotě. Co tím získáš? Především větší respekt od svého okolí, což je vedlejší produkt toho, když si dokážeme stanovit své hranice. Dále tímto pracuješ na své sebehodnotě a sebevědomí. Také to může vyčistit atmosféru ve tvých vztazích, bude v nich jasněji. Vymezením hranic se navíc můžeš zbavit vnitřních tlaků z toho, že některé věci dusíš tiše v sobě.
3️⃣ Nedílnou součástí je i respekt hranic lidí kolem nás 👌. Hájení vlastních hranic by s ním mělo jít ruku v ruce. V ideálním případě se můžeš druhých ptát, co je pro ně v pořádku a co už ne. A naučit se to nebrat osobně. Snaž se vžít do jejich kůže a zacházet s jejich hranicemi tak, jak by sis přál, aby bylo zacházeno s těmi tvými.
Zdravé vs. toxické vztahy
🍄 Toxické vztahy 🍄, možná až buzz word dnešní doby. Jedná se o nezdravé vztahy. Často se o nich píše, často o nich slyšíme. Často je dokážeme rozpoznat, když o nich někdo mluví (“To je přece jasný, to není normální, tak s ním nebuď, nestojí ti za to”).
Umíme ale takový vztah rozpoznat, když jsme my sami jeho součástí?
To bývá o mnoho náročnější, protože v tom máme investovány vlastní city, emoce, zážitky, naděje, touhy. A taky protože jsme na ten vztah třeba už i zvyklí. Můžeme mít tendenci toho druhého omlouvat (“On to tak nemyslel, on za to nemůže, on nechtěl, on to má těžké, to já jsem ho k tomu dohnal…”).
Právě v těchto typech omluv můžeme vidět i základní znaky toxických vztahů. Obecně platí, že toxic vztahy v nás vyvolávají negativní pocity 🌫️, jako třeba:
- výčitky (pořád všechno dělám špatně),
- stud (jsem ale pako, to jsem neměl, to je trapas),
- pocity, že nejsi dost (on ví lépe než já, jak to je, má určitě pravdu, zasloužím si, že se tak ke mně chová, mám štěstí, že se se mnou vůbec baví), že dáváš více než dostáváš (sice vždycky platím, dávám mu opsat úkoly, vymýšlím všechen náš program a občas za něj jdu na brigádu, ale on říká že mě má rád),
- necítíš podporu nebo máš strach vyjádřit své emoce a myšlenky.
Můžeš se cítit, že tě ten druhý ovládá, nebo tě dokonce chce mít plně pod kontrolou (nelíbí se mu, když něco děláš bez jeho vědomí nebo souhlasu).
Poznáváš se v některé situaci?
✅ Pak je na místě se hlouběji zamyslet. Jak se v takovém vztahu cítíš? Co přesně ti nedělá dobře? Co máš na vztahu rád? Proč je pro tebe tento vztah důležitý?
✅ Také se zamysli, co s tím: Co s tím můžeš ty sám udělat? Co můžeš dělat jinak? Jak to můžeš komunikovat tomu druhému? S kým se o tom můžeš poradit?
Jedno je jisté. Pokud se v jakémkoliv vztahu necítíš dobře, něco by se mělo změnit. Vždy je dobré začít u sebe a zeptat se, co pro to můžeš udělat ty. Pak přijdou na řadu otázky, jak to komunikovat tomu druhému.
Následně ti hodně napoví jeho reakce. Naslouchá ti? Zajímá ho to? Mrzí ho, že tě něco trápí? Přemýšlí, co by se s tím dalo udělat?
❌ nebo
Hází vinu jen na tebe? Nadává ti? Zvyšuje na tebe hlas? Je agresivní? Nechce to slyšet? Odchází z konverzace? Říká ti, že přeháníš? Říká, že jsi ho ranil? Že máš být rád, že s tebou vůbec je?
V prvním případě je šance, že společnou prací můžete vztah společně pozvednout a oba se v něm cítit lépe.
V případě druhém to většinou nevěstí nic dobrého 🙅. Téma můžeš zkusit otevřít dvakrát, třikrát. Pokud je reakce stále stejná, pravděpodobně se to v nejbližší době nezmění. Bude před tebou rozhodování, jak s tím naložíš. Můžeš se poradit, můžeš si vzít čas pro sebe. Mysli ale na to, že pokud se v jakémkoliv vztahu necítíš dlouhodobě úplně dobře, a druhý o tom nechce ani slyšet, není to úplně ideální situace.
Je v pořádku, když máme ve vztahu náročnější období. Je ale důležité, aby partner či kamarád byl ochoten o tom mluvit a hledat společně s vámi možná řešení.
Platí jednoduché pravidlo: 💚 Love it, 🔀 Change it or 🎒 Leave it. Tedy miluj to, změň to, nebo to opusť.
Kdy vztah opravdu opustit
V našich reelskách jsme se bavili o hranicích, bavili jsme se o toxic vztazích. Možná si říkáš, kde jsou ty 🚩 největší red flagy 🚩 a nějaké jasné hranice ve vztazích, za které už nejít?
Pravdou je, že hranice každého z nás jsou individuální. Jsou ale věci, které bychom si ve vztazích s druhými neměli nechat líbit. Mezi tyto situace patří to, když:
🚫 ti někdo ubližuje fyzicky (facka, záměrné šťouchnutí – a ne ve srandě, přílišný stisk v agresi – když se vám snaží v něčem zabránit),
🚫 ti někdo ubližuje psychicky (ponižování, nadávky, neustálé posměšky na tvou adresu),
🚫 tě někdo podvede, zradí (a zároveň to nechce uznat, tvrdí, že to není pravda, ani se za to neomluví, zlehčuje to, nezajímá ho jak se ohledně toho cítíš),
🚫 tě někdo opravdu na sílu nutí k čemukoliv, co ty dělat nechceš – a naléhá i přes tvůj nesouhlas (sexuální aktivity, ublížení někomu nebo cokoli dalšího).
Situací může být samozřejmě více, zde jsou některé z těch nejvážnějších. V každém případě věnuj pozornost každému pocitu, který k tobě přichází. Může se objevit úzkost či strach spojený se vztahem, vztek vůči někomu nebo vůči sobě samotnému. Vždy je dobré si najít chvilku a nad vztahem se zamyslet. Pojmenovat emoce, které přichází, uvědomit si, kdy přichází. Také je skvělé, když se někomu můžeš svěřit a situaci probrat. Někdy je v záplavě emocí a hormonů těžké vidět situaci objektivně. Víc hlav víc ví 👥. Někdy pomůže si od vztahu trošku odpočinout trochu se stáhnout. Zjistit, jak ti je bez té dané osoby. Získáš tak lepší náhled na celou situaci.
Pamatuj, že je v pořádku si v jakémkoliv vztahu uvědomit, že to není to pravé. Je velká odvaha si takovou skutečnost připustit a udělat tu změnu. I když to nebude jednoduché a budou se ze začátku objevovat pochybnosti, věříme, že časem přijde vděk sobě samému.
Přejeme ti zdravé vztahy, a aby tě životem provázely red flagy co nejméně 💙.
First crush, první vztahy
Když se řekne 💘 “první láska” 💘, může ti to vyvolat osypky, motýly v břiše, úsměv na rtech nebo, panický strach nebo třeba smutek. Může s ní být spojeno mnoho emocí.
Můžeš s ní mít už nějaké zkušenosti nebo zatím ne. První lásku můžeme zažít v sedmi letech nebo také ve třiceti, žádné tabulky na to nejsou.
První láska a první vztah pro tebe mohou znamenat mnoho otazníků a nejistoty. Nevíš, jak poznáš, že to je ten ON, ta ONA. Nevíš, jak to tomu druhému dát najevo. Jak se k ní chovat? Jak odepisovat? Jak mu dát ruku? Jak obejmout? Jak by to vlastně mělo všechno jít rychle? A jak by ten vztah měl vlastně vypadat?
❓ Mnoho otázek a mozek ne a ne normálně fungovat. Pořád myslíš jen na ni, jen na něj.
✅ Je v pořádku, že neznáš odpovědi. Tohle se totiž musí prožít. Musíš si ty věci vyzkoušet. Musíš udělat chyby, aby se ti zafixovalo, že to příště raději zkusíš jinak. Nebo zjistíš, že ses v tomhle člověku spletl, že by se k tobě hodil spíše někdo jiný. Že bys možná chtěl od vztahu něco jiného, že se ti na druhém líbí vlastně jiné věci. A to jsou hodně cenné informace, které si neseš do dalšího vztahu, kde zase budeš vědět mnohem lépe co a jak (ale vždycky přijdou nové situace, na které budeš hledat nejlepší řešení, jinak by to nebyla sranda).
✅ Takže buď tady a teď, zkoušej, dělej chyby, zjišťuj, jak to máš a co se ti líbí, jak to má a co se líbí tomu druhému. Nezapomeň být ale také pokorný a vyslechni si, když ti tvůj kluk nebo holka říkají, co jim tak úplně nesedlo. Ve vztahu je důležité být otevřený emocím a když uděláme přešlap, je na místě se omluvit. Jedině tak postavíme pevné základy našemu vztahu. A pokud tenhle nevyjde, zkušenosti využiješ ve vztazích dalších a to nejen partnerských.
Vztah s rodiči
👨👩👦Vztahy s rodiči 👨👩👦 jsou někdy fakt těžká disciplína, ale ne zas tolik, aby se v ní nedalo zlepšovat. To zní jako výzva, co?
Ve vztahu s rodiči se může objevovat nespočet třecích ploch. Je to normální. Pokud se nacházíš v pubertě, platí to dvojnásob. Aniž bychom chtěli, tak nám naše hormony tak trošku přilévají olej do ohně.
Co se s tím dá dělat?
✅ Přiznáváme, nebude to znít úplně cool. Ale větší prostor pro komunikaci a větší zapojení v ní může dost pomoct. Promysli si, jestli je možnost s rodinou trávit více času. Jestli nedat párkrát do týdne společnou večeři, zajít na procházku nebo na výlet lákavý pro vás všechny. Pro začátek stačí pokec pár minut denně. Už to může udělat velkou službu.
✅ Dalším skvělým nápadem může být vyjádření vděku a toho, že máš rodiče rád. To může udělat fakt strašně moc a hodně povolit ledy mezi vámi.
✅ A v neposlední řadě – sdílení svých trablů a požádání o radu je vždy dobrý nápad. Co to takhle probrat s kámošem, spolužákem, babičkou strejdou nebo klidně se sourozencem? Někdy může pomoct získat jiný pohled na věc a třeba i nový nápad, co dělat.
Maskovaný toxický vztah s rodiči
Vztahy s rodiči nejsou jednoduché. Teď se mrkneme na to, co dělat, když máme 🗜️ pocit, že na nás rodiče moc tlačí 🗜️. Mohou na nás emočně viset, být závislí na naší přítomnosti nebo na nás klást přílišné nároky.
Možná máš pocit,
🙊 že tě rodiče tlačí někam, kam nechceš (ve škole, ve sportu nebo jiném zájmu),
🙊 že tě naopak chtějí držet doma, nechtějí tě pustit jít studovat někam dál nebo na zkušenou do zahraničí, i když už bys na to měl mít právo,
🙊 že tě chtějí mít rodiče pořád jenom doma a chtějí podnikat vše jen s tebou,
🙊 že tě berou spíš jako svého BF než syna nebo dceru,
🙊 že se ti svěřují s věcmi, které fakt nechceš slyšet…
Pokud ses v některém příkladu našel, možná už nějakou dobu zvažuješ, co s takovou situací dělat. Není to jednoduché. Vztah s rodiči může být často komplikovaný. Musíme o něj ale pečovat, protože je nemůžeme vyměnit jako třeba kámoše na onlinovky nebo jako kámošku na drbání kluků.
🌬️ Věříme, že to s tebou rodiče myslí dobře a velmi pravděpodobně si neuvědomují, jak jejich počínání můžete vnímat vy. Tady nám vzniká kámen úrazu – komunikační šum, který je třeba odstranit.
🎯 Vždy je ale dobré začít u sebe: Co můžeš dělat jinak, aby se situace zlepšila? Co nebo kdo by ti mohlo pomoct, aby se to zlepšilo?
🙋 Velmi dobrým řešením by mohla být otevřená komunikace. Mohl bys s rodiči otevřít, co tě trápí, jak jsme si řekli, dost možná to netuší. Jsou to jen lidi, tím pádem dělají také chyby.
🫂 Je důležité, abys je ujistil o tom, že je máš rád, že si vážíš toho, co pro tebe dělají. Sděl jim, kde se vaše pohledy rozcházejí a že bys potřeboval více prostoru. Zeptej se, co by potřebovali? Pokuste se společně najít řešení.
🦸 Výchova dětí není jednoduchá disciplína, stejně jako zkvalitňování vztahu s rodiči. I když se rodiče snaží ze všech sil, některé věci prostě nemusí vyjít. Zkus jim jít trochu naproti a uvidíš, co to udělá. Při nejhorším uděláš zase pár kroků zpět.
Patchwork family: nový partner mého rodiče
🪡 Patchwork family 🪡 – už jsi to někdy slyšel? Patchwork je technika, kdy se dohromady sešívají zbytky látek různých materiálů a barev, ze kterých pak vznikají dečky, oblečení nebo umělecká díla.
Patchwork family je pak rodina 👩👧👦👨👦👦, která vznikla tak, že se dají dohromady partneři, kteří již mají děti, a následně se spolu rozhodnou takto žít – tedy v jednom domě každý se svými dětmi. Vytvoří takto rodinu novou.
Začátky takové rodiny jsou náročné pro všechny zúčastněné. Jedná se o velkou změnu. Sžívá se spolu několik osob s odlišnými zvyklostmi a kořeny. Psychologové říkají, že takové sžívání může trvat klidně dva roky.
Je v pořádku pociťovat v průběhu takové změny:
🆗 strach, že o mámu/tátu přijdeš, že na tebe nebude mít čas, protože se bude věnovat novému partnerovi nebo dětem,
🆗 tíhu, že nic nebude jak dřív,
🆗 žárlivost na “nové” nevlastní sourozence,
🆗 pocity viny, že začínáš mít rád partnera/partnerku rodiče – co si pomyslí druhý rodič?,
🆗 touhu, aby všechno bylo zase jako dřív.
Je jasné, že mámu a tátu máš jen jednu a jednoho. Pokud se ale na to budeš cítit, je dobré pootevřít dveře i novým lidem. Je přirozené, že je nemusíš přijmout hned za vlastní rodinu. Můžeš je brát nejdřív jako nové známé, kamarády… Sám uvidíš, kam tě to pustí. Zkus tento proces komunikovat s mámou/tátou. Sděluj své obavy, smutek a další tíživé pocity. Není to nic, za co by ses měl stydět, změny jsou náročné opravdu pro každého. My držíme palce ✊, aby sis za nějakou dobu, klidně za pár let, mohl říct, že změna v podobě “nové” patchwork family vlastně není tak špatná.
Sexualita a intimita
🫦 Sexualita a intimita 🫦 Co tě napadne, když si tyhle dvě slova čteš? A jak se cítíš?
Mohou v tobě vyvolávat zvědavost, stud, uspokojení, smutek, strach a mnoho dalších emocí. Všechny jsou v pohodě 🆗.
K sexálním aktivitám a tématům a k intimitě můžeš mít různý přístup. Pevná hranice je 15 let věku pro první pohlavní styk. I ve věku nad 15 let je hlavní zásadou, že musí být pohlavní styk dobrovolný ☝️. Pokud by tě do něj kdokoli i přes tvůj nesouhlas nutil, jedná se o trestný čin znásilnění.
✅ Je důležité se do sexuálních aktivit, ale ani do rozhovorů o sexu nenutit. Někdo se na to necítí ani ve 20 a je to v pořádku.
✅ Pokud už ale o sexu a aktivitách s ním spojených přemýšlíš, může ti v procesu poznávání sebe sama pomoct tvá představivost a tvé tělo.
✅ Zkus následující otázky: Jaké by to bylo, kdyby ses s daným člověkem držel za ruku, líbal, objímal, hladil, měl sex? Jaké to v tobě vyvolává pocity? A jak se v tom cítí tvé tělo? Jsi při představách spíše uvolněný? Těšíš se na to? Nebo máš strach, stydíš se, jsi stažený? Pokud ti tělo neříká jednoznačné ANO, raději počkej a dělej jen to, co ti zatím je příjemné. V opačném případě by to mohlo nejen poškodit tvůj aktuální partnerský vztah, ale dokonce i tvůj vztah s tebou samotným.
✅ Pokud je to opravdová láska, druhý bude ochoten přizpůsobit se tvému tempu. Pokud ne, dej tomu čas a počkej na někoho, pro koho budou tvé pocity opravdu důležité, stojí to za to!
🤟 Respektování potřeb a hranic druhého je cool.
Kdo mi pomůže s psychickými obtížemi, když ne rodiče?
😓 Náročný životní období 😓 nebo podezření, že se o tebe pokouší nějaké psychické onemocnění. To zažilo hodně z nás.
Možná už jsi přemýšlel, co s tím můžeš dělat (a za to si zasloužíš poplácat se po rameni!). Taky tě možná napadlo, že bys vyzkoušel nějakou formu odborné/psychologické pomoci. Zádrhel je ale v tom, že je potřeba doprovod nebo souhlas rodičů
Pojďme se podívat, co s tím.
✅ Můžeš se svěřit někomu jinému z rodiny nebo komukoliv, komu důvěřuješ – můžeš se poradit, jaké jsou možnosti, víc hlav víc ví.
✅ Také můžeš vyzkoušet školní psycholožku, výchovnou poradkyni nebo paní učitelku ve škole.
✅ Můžeš napsat na chat Nepanikař nebo IPčka, kde bude poradce jen pro tebe a můžete spolu hledat konkrétní řešení přímo pro tebe.
Jsou služby, kde je vyžadován doprovod rodičů nebo jejich informovaný souhlas – většinou do 15 let věku dítěte. Informovaný souhlas je potřeba většinou i u školních psychologů, jsou ale výjimky – určitě se za ním přímo zajdi poradit, abys zjistil, jak to chodí u vás.
Také jsou zcela anonymní služby jako linky důvěry a chaty:
Chaty
💬 Kontakty pomoci (chcemsazabit.sk)
Telefony
📞 Modrá linka: 608 902 410, 731 197 477
🔗 www.modralinka.cz
📞 Linka bezpečí: 116 111
🔗 www.linkabezpeci.cz
Závist, srovnávání, méněcennosti
🆚 Srovnávání a závist 🆚, součást lidské povahy. Minimálně se srovnáváním se většinou setkáváme od malička, proto je pro nás po celý život tak přirozené.
Srovnávání nemusí být jen špatné. Záleží na tom, s kým se srovnáváme. S někým se srovnávat je dokonce prospěšné, tušíš s kým?
Přece se sebou samotným 🫵. Zkus se zamyslet nad sebou samotným. Kde jsi byl před půl rokem? Před rokem? Před dvouma? Kam ses posunul? Co všechno jsi překonal? Co ses naučil? Klidně si odpovědi zapiš. Připsat můžeš i to, v čem jsi jedinečný. Za co si tě lidé cení? A co by ti mohli závidět?
🙄 Jedna z dalších lidských vlastností je, že často chceme přesně to, co nemáme. Pokud kámošce závidíš kudrnaté vlasy, je dost možné, že ona ti závidí tvoje rovné. Možná si říkáš, jak je tvůj kámoš skvělý, jde mu to ve škole, má fajn rodiče, holky za ním letí. Stejně tak může závidět on tobě, že jsi borec ve sportu nebo že si dokážeš se svou vyřídilkou vždycky všechno pořešit. Věř, že i ty jsi inspirací pro několik lidí ✨, stejně jako jiní lidi inspirují tebe.
Celkově je užitečné se na závist dívat jako na cenný zdroj informací o tom, po čem toužíš. A ideálně ji tím ze závisti proměnit na inspiraci.
✅ Zaprvé nám závist zřejmě ukazuje, co bychom chtěli mít a zatím nemáme – už tohle info je sakra cenné, protože když vím, co chci, můžu za tím jít.
✅ Také se říká, že závidíme proto, že někdo dělá něco, na co zřejmě máme (možná skrytý) potenciál my sami, ale zatím se nám ho nepovedlo odkrýt a realizovat se. Proto se zkus na lidi, kterým něco závidíš, nedívat negativně – naopak mohou být tvým vzorem, můžeš za nimi jít pro radu – jak se zlepšit, jak s tím, co dělá začal, co mu pomohlo, měl na začátku taky nějaké pochybnosti?
Bodyimage, Bodyshaming
😔 Bodyimage a bodyshaming 😔, dvě slova, která mají dost co dělat s naším tělem.
Body image je takový obrázek, přesvědčení a pocity, které ze svého vlastního těla máš. Tenhle obrázek neovlivňuje zdaleka jen to, jak reálně vypadáš, ale do velké míry sociální sítě, rodina, očekávání okolí nebo aktuální trendy.
Ovlivnit ho může i bodyshaming, což je nehezké vyjadřování se na účet něčího těla, v dnešní době často na sockách.
Oba tyto pojmy nejsou zdaleka jen o váze, ale o celkovém tvaru a podobě tvého těla a jeho částí. Je normální zažívat (zvlášť v době puberty a dospívání) nejistotu ohledně svého těla, všechno se na těle mění.
Jak se bodyshamingu bránit?
1️⃣ Pamatuj, že většina fotek, které najdeš na sockách je upravena různými nástroji a filtry, zároveň bývají fotky naaranžovány – světla, pózy – takže realitu zobrazují vzdáleně, proto se s nimi pokus neporovnávat.
2️⃣ Pokud máš na sockách profily, které tě stresují, připadá ti, že takhle skvěle nikdy vypadat nemůžeš a štve tě to, jednoduše je přestaň sledovat.
3️⃣ Buduj své sebevědomí. Zaměř se na to, co je na tobě hezké a jedinečné – můžeš tomu přizpůsobit i svůj šatník, abys to podtrhl/a. A co víc – mnohem důležitější je to uvnitř.
4️⃣ Věř, že většina kritických komentářů – zvlášť na vzhled a zvlášť na sockách a od úplně cizích lidí – vypovídá mnohem více o tom člověku, který kritizuje, než o tom, kdo je kritizován. Často takoví lidé potřebují ze sebe dostat emoce, které s tou druhou osobou vůbec nesouvisí.
5️⃣ Nešiř a netoleruj negativní komentáře na tělo někoho dalšího. Zastaň se těch, keří tomu musí čelit, a pomoz, aby byl svět zase o něco lepší. Uděláš tím velkou věc, bodyshaming může dost pochroumat sebevědomí a následně dohnat stravovací návyky do extrému – o tom zase příště.
Poruchy příjmu potravy
Teď se mrkneme na 🍎 poruchy příjmu potravy 🍎. Věříme, že jsi o nich už slyšel. Víš ale, co vše mezi ně patří a jak moc a hlavně trvale mohou ovlivnit náš život? O tom všem se tady dočteš. Vysvětlíme si blíže, co to je anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání nebo ortorexie.
Nejdříve se ale mrkni, co mohou být varovné signály, které mohou naznačovat, že člověk trpí některou z poruch příjmu potravy:
🚦 výrazné zhubnutí
🚦 vyhýbání se jídlu
🚦 zvracení po jídle
🚦 nárazové přejídání
🚦 změny ve fungování těla – například ztráta menstruace
🚦 extrémní množství fyzické aktivity, vyčerpání
🚦 nepřijetí vlastního těla
🚦 přizpůsobení celého života jen hubnutí
Pokud se ty nebo někdo z tvého okolí potýká s některým z uvedených příznaků, zpozorni. Zkus s dotyčným téma otevřít nebo se poraď s dospělákem.
Poruchy příjmu potravy (PPP) mohou znít neškodně, bohužel ale mají dalekosáhlé důsledky pro tělo – a to platí dvojnásob, pokud ještě není takové tělo dospělé a plně vyvinuté. Může to zhoršit kvalitu tvých kostí, svalů, zubů, mohou nastat nenávratné poruchy ve tvém tělesném, ale i psychickém vývoji, nebo to může dokonce způsobit celoživotní neplodnost a další jiné nezvratné onemocnění. V dětství a dospívání je nesmírně důležité, abys měl veškeré živiny, které potřebuješ pro svůj vývoj.
PPP mají společné, že má nemocný narušený vztah k vlastnímu tělu a také k jídlu. Pojďme se blíže podívat na konrétní PPP:
Anorexie
Osoba se postupně dopracuje k tomu, že nepociťuje hlad, odmítá jídlo, nepozná, kdy tělo už nemůže a opravdu nějakou energii potřebuje. Nemocný také může vyhledávat extrémní množství pohybové aktivity, výrazně hubne, je podvyživený a přestává mu správně fungovat tělo (např. ztráta menstruace).
Bulimie
Lidé s touto poruchou se záchvatovitě přejídají obrovským množstvím jídla, často nezdravého, a následně se snaží ze sebe jídlo dostat – vyvoláním zvracení, průjmu (projímadla, prostředky na hubnutí), aby nepřibrali. Následkem toho se jim kvůli žaludečním šťávám kazí zuby a mají podrážděnou celou ústní dutinu a cestu jídla od úst k žaludku. Kvůli nedostatku živin je trápí všechny výše zmíněné problémy, které se u PPP objevují.
Záchvatovité přejídání
Tady můžeme vidět velkou podobu s bulimií. Předmětem je také záchvatovité přejídání. Chybí ale část druhá – snaha dostat ze sebe jídlo ven. Proto se tito lidé často potýkají s nadváhou nebo obezitou nebo období přejídání střídají s obdobím drastických diet. Jedná se o snědení obrovského množství jídla v krátkém čase (třeba za hodinu nebo dvě). Takový člověk necítí uspokojení z jídla, jí dál, i když se cítí fyzicky plný nebo je mu těžko. Často takto zajídá stres nebo emoce. O PPP se jedná, když se to děje alespoň 1× týdně po dobu 3 měsíců.
Ortorexie
Tato PPP pro tebe bude možná největším překvapením. Jedná se totiž o situaci, kdy někdo žije až moc zdravě a prostě zdravý životní styl až moc “žere”. Takoví lidé jí jen fakt to, co oni sami považují za zdravé a obloukem se vyhýbají všemu ostatnímu. Jejich život zcela ovládá jejich stravovací a tréninkový režim. Může to znít neškodně, ale tohle nastavení postupně začne velmi narušovat jejich fyzickou a psychickou pohodu, ale taky vztahy s rodinou a kámoši. Myšlenky na jídlo jim způsobují stres, strach a úzkosti.
Tímto bychom mohli uzavřít malý přehled PPP.
Při hledání odborné pomoci se můžeš obrátit na některé organizace:
🔗 Anabell (anabell.cz)
🔗 Healthy and Free (healthyandfree.cz)
Sebepoškozování
Plno pocitů – stres, napětí, smutek, úzkost, strach, vina, samota? Nebo naopak totální prázdnota kterou už nemůžeš vydržet? Jsi bezradný, co s tím a nemůžeš si pomoct od 💔 nutkání ublížit si 💔? Po chvíli úlevy ti je ale zase ještě hůř?
Znáš to? Chtěli bychom tě podpořit. Ceníme si, že hledáš řešení v tak náročné situaci. Věříme, že děláš to nejlepší, co v ten moment můžeš. Moc bychom si přáli, abys objevil další, zdravou cestu jak tyto situace řešit, které budou pro tebe mít dlouhodobější efekt.
Věř, že takové možnosti jsou. Moc ti v tuto chvíli pomůže, když na to nebudeš sám, protože je opravdu náročné s tím sám bojovat. Svěř se někomu a řekni si o pomoc 🛟. Klidně to může být rodič, kamarádka, paní učitelka, školní psycholog, teta nebo kdokoliv jiný. Je to důležitý krok, který ti pomůže k tomu, aby ses cítil lépe a to si ty zasloužíš.
Pokud tě nenapadá nikdo, komu by se v okolí dalo svěřit, neváhej využít anonymních krizových linek nebo chatů. Jsou tam pro tebe odborníci, kteří ti dokážou i ve tvé náročné situaci poradit.
Chaty
💬 Kontakty pomoci (chcemsazabit.sk)
Telefony
📞 Modrá linka: 608 902 410, 731 197 477
🔗 www.modralinka.cz
📞 Linka bezpečí: 116 111
🔗 www.linkabezpeci.cz
Deprese a úzkosti
😶🌫️ Depka a úzkosti 😶🌫️. Věříme, že už jsi o těhle strašácích něco slyšel. Možná jsi s nimi měl tu čest už ty sám nebo někdo ve tvém okolí. Pojďme se podívat, jak je poznáme.
Deprese
Ve zkratce ji poznáš tak, že se cítíš sklesle, chybí ti radost ze života, motivace, zvládáš toho méně, než jsi zvyklý, jsi unavený. Taky se málo ví, že můžeš být naopak agresivní, tedy ubližovat sobě nebo druhým, nebo být nekontrolovaně akční případně mít neustálé bolesti různého druhu (břicho, hlava).
Úzkost
A jak se projevuje úzkost? Můžeš zažívat silné pocity strachu (a vlastně ani nevíš, z čeho), vnitřního stažení a tlaku, může ti být na zvracení. Také se ti může stávat, že se vyhýbáš lidem, jsi zamklejší než obvykle, nebo se nedokážeš na nic soustředit.
🗣️ Občas stavy a nálady podobné těm výše popsaným zažívá každý z nás. Každý máme nějaké osvědčené způsoby, jak se s nimi vypořádáme. Pokud se ale stane, že to, co obvykle zabíralo, nefunguje a tyhle stavy trvají tři týdny a déle a dokonce se horší, je na místě se někomu svěřit (rodina, kámoši, paní učitelka, školní psycholog) a hledat odbornou pomoc.
🩼 Je to jako se zlomenou nohou. Když jdeš k doktorovi hned, je velká šance, že se ti rychle zahojí, vše sroste, jak má, a za měsíc můžeš zase běhat venku. Když to ale neustále odkládáš, říkáš si, že to přejde nebo to zvládneš sám, tak to nesrůstá, nebo ti to začne srůstat špatně. Přes bolest stejně nedokážeš normálně fungovat. K doktorovi nakonec stejně musíš, ale hojit se to bude o poznání déle a taky to bude rozhodně více bolet.
💪 Říct si o pomoc není ostuda, naopak to je důkaz tvé odvahy a odhodlání něco změnit. Vždy je dobré se poradit s někým okolo tebe, ten ti může dát konkrétní tip – školní psycholog, paní učitelka, výchovný poradce. Skvělé je, pokud máš někoho, s kým to můžeš sdílet v rodině nebo mezi kámoši – mohou ti poradit nebo pomoci s hledáním. Pokud se na to necítíš, neváhej se ozvat na krizovou linku nebo krizový chat. Proškolení poradci ti mohou pomoct s hledáním dostupné odborné pomoci ve tvém okolí, nebo ti mohou pomoci zvládnout aktuální náročnou situaci a můžete spolu najít cesty k řešení.
Možností máš hned několik:
Chaty
💬 Kontakty pomoci (chcemsazabit.sk)
Telefony
📞 Modrá linka: 608 902 410, 731 197 477
🔗 www.modralinka.cz
📞 Linka bezpečí: 116 111
🔗 www.linkabezpeci.cz
Nejdůležitější vztah máme sami se sebou
Jseš jakejsi víc podrážděnej? Rychleji jdeš do vývrtky? 🤬 Máš blbý sny a špatně spíš? Nebo jsi naopak mega unavenej a pobolívá tě i třeba hlava nebo břicho? No hele, a není toho na tebe třeba už trochu moc?
Určitě jsi už slyšel, že člověk je tvor společenský. 🙂 Během života budeš navazovat nejrůznější vztahy. Když pomineme rodiče, tak jsou to vztahy s kámošema, pak partnerský, a když zajdeme ještě dál, můžeme se bavit o škole a práci. Ať už tak nebo tak, je potřeba vědět, že některý vztahy mohou být tzv. ☢️toxický☢️.
Od rána škola, odpo trénink, večer ještě nějaký to učení a chystání na další den, trochu pokecám s kámošema. Pak padnu do postele a druhej den znovu. Moc mi toho času na něco jinýho nezbývá. 🤷♂️
“Někdy mi fakt vadí, jak se lidi ke mě chovaj.” “Nebaví mě furt poslouchat, jak zase něco dělám blbě.” “Pak se mi ještě smějou.” No jo, a řekl/a jsi jim to někdy nahlas? Celý je to o tom, nastavit si vlastní hranice. Když je máš, sám si určíš, “co už je přes čáru” a co ostatním dovolíš.
Když tě něco trápí, třeba i delší dobu, tak je určitě fajn vyhledat někoho, kdo ti s tím pomůže. Ten už bude vědět, jak tě podpořit a provést náročným obdobím. Pokud se v odbornících nevyznáš, mrkni na náš web, tam ti přesně vysvětlíme, jak ti můžou pomoct a kde je hledat. Jak si ale pomoc sám? Tady a teď. Když se mi to děje. 😰🤯
Každej den prožíváme nejrůznější emoce. Od radosti přes zlost až třeba po překvapení. Klidně i několikrát. Emoce jsou důležitý. Jsou to naše indikátory, že se něco děje. Něco, čemu bychom měli věnovat pozornost. Fungují jako takovej tvůj vnitřní kompas.🧭
Každej máme na sobě něco, co nemáme úplně rádi. Stydíme se za to.🙄Snažíme se to schovat. Máme kvůli tomu pocit, že nejsme dost dobří. To se ozývá náš vnitřní kritik. Něco kritizovat - i sebe, je strašně jednoduchý. Přijmi challenge. 💪 Zkus to, co na sobě nemáš ráda/a, pozitivně přerámovat.
“Nedopadlo to tak, jak jsem chtěl/a. Úplně jsem to zkazil/a.”
“Jsem naprostej looser. Všichni okolo to v pohodě dávaj, jen já jsem úplně mimo.” 🤐
Když tě někdo kritizuje, je důležitý uvědomit si jednu zásadní věc. Kritika vypovídá mnohem víc o tom, kdo kritizuje, než o tom, kdo je kritizován. Jsou to jeho myšlenky 💭, jeho očekávání, jeho názory. Ne tvoje! Nešel v tvojich botách. Není ve tvojí hlavě, aby věděl, žes to udělal nejlíp, jak jsi mohl, nebo že to prostě jinak nešlo. To, že si to on/ona myslí, neznamená, že to jde.
Taky už jste někdy zaslechli něco ve smyslu “Prosim tě, v takovým věku… Co tebe tak asi může trápit?” 🙄🤦♀️ No, i kdyby to bylo řečeno s dobrým záměrem, tohle prostě fakt neplatí! Čím dřív začneš řešit, co tě trápí, tím líp celou situaci zmákneš. A opravdu na to nemusíš být sám.
Jseš jakejsi víc podrážděnej? Rychleji jdeš do vývrtky? 🤬 Máš blbý sny a špatně spíš? Nebo jsi naopak mega unavenej a pobolívá tě i třeba hlava nebo břicho? No hele, a není toho na tebe třeba už trochu moc?
Klíčový je, aby sis uvědomil(a), co to znamená “je toho na mě moc” a pak taky “co potřebuju”, když už se to fakt nahrne. Nemusíš hledat žádný mega moudra. Odpovědi najdeš v tom, co se ti děje.
Ono je to totiž propojený – když není tělo pořádku, ozve se psychika a naopak.
Když ti tělo říká “je toho moc”, zkus se rozhlédnout 👀, čeho je moc, a jestli z toho můžeš ubrat, odstranit nebo nahradit něčím, co ti pomůže.
- Tělo potřebuje rutinu, ale zdravou! Máš pravidelnej spánkovej režim 🥱, jíš pravidelně? Celá noc na sockách tvému nervovému systému opravdu moc nepřidává – jseš furt ve stresu a k tomu ještě nevyspanej. 📴
- Dopřej si každý den aspoň hodinku pro sebe – věnuj péči jen sobě. Opečuj svůj stres, aby se zmírnil. 🙂
- Pohyb taky pomáhá – vybalancováváš hladiny hormonů.
- Zkus si svůj čas víc plánovat, organizovat. Ubude chaosu a budeš snadněji zvládat, co tě čeká.
- Můžeš zkusit relaxační techniky, je jich plnej net. Najdi si tu svou nebo si ji klidně vytvoř. Hlavně, když to vyhovuje tobě!
- Nemusíš to řešit sám! 🗣️ Mluv o tom.
Je taky důležitý vědět, že stres není jen špatnej. Trocha stresu zvyšuje naši pozornost a výkon. A když ho zvládneš, máš z toho pak dobrej pocit a víš, že to příště zase dáš!
‼️RED Flags‼️
Pokud to jde do chronického stavu (trvá to dýl, je to příliš a máš pocit, že ti nic moc nepomáhá), pojď to řešit. Zkus zjistit, jestli máte ve škole školního psychologa, který tě může podpořit. Mrkni na náš seriál “Říct si o pomoc není slabost ale odvaha”. Promluv si s někým blízkým. Existuje spousta možností, jak oslovit někoho, kdo takovým stavům rozumí. Najdeš třeba u nás na webu nebo koukni na Safezona, Nepanikař.
Určitě jsi už slyšel, že člověk je tvor společenský. 🙂 Během života budeš navazovat nejrůznější vztahy. Když pomineme rodiče, tak jsou to vztahy s kámošema, pak partnerský, a když zajdeme ještě dál, můžeme se bavit o škole a práci. Ať už tak nebo tak, je potřeba vědět, že některý vztahy mohou být tzv. ☢️toxický☢️.
Že se jedná o toxickej vztah, ti napoví třeba to, že nemůžeš být sám sebou. Autentickej. Druhá strana tě nepřijímá takovýho, jakej jsi. Musíš naplňovat nějaký očekávání. Hodnotí tě. Kritizuje. Stydí se za tebe. Může tě i ponižovat. Slovně ubližovat. Když je vztah toxickej, chováš se víc, jak chce ten druhej, a ne, jak chceš ty sám/sama.
Fyzický násilí – o tom se ani bavit nebudeme! To je fakt NO GO‼️ ⛔
Hele, některý vztahy jsou a budou asymetrický. Třeba s rodičema, s učitelema, pak v práci. Jsi automaticky v nějaký roli. Ale důležitý je, že i přes to rozdílný postavení se cítíš dobře, rovnocenně. Ten druhej nevyužívá svou nadřazenost. ☑️
Co můžeš dělat, aby vztah toxickej nebyl?
- Je dobrý uvědomit si, jaký mám od druhýho vlastně očekávání, a klidně mu to říct. Buď otevřenej.
- Mutual respect! Vnímej svoje potřeby i potřeby druhýho a vzájemně je respektujte.
- Není tvoje povinnost o druhý pečovat. Dělej to, když chceš a máš na to zdroje. Taky pokud o to stojí ten druhej. Platí to i naopak samozřejmě.
- Vztahy můžou být zdravý, když máte zdravě nastavený i vlastní hranice.
- Komunikuj. To je základ.
Od rána škola, odpo trénink, večer ještě nějaký to učení a chystání na další den, trochu pokecám s kámošema. Pak padnu do postele a druhej den znovu. Moc mi toho času na něco jinýho nezbývá. 🤷♂️
Ty jo a baví mě to vůbec?
Chodím na tréninky, protože mě fakt tak baví, nebo protože to chtějí rodiče? Mám radost z toho, co dělám, nebo je to spíš povinnost? Taky nad tím někdy přemýšlíš?🤔 Je důležitý ptát se sám sebe “co chci dělat” a je naprosto v pořádku si uvědomit, že mě třeba nějaká činnost úplně nenaplňuje a chci dělat něco jinýho.
Pssst🤫, ale … ani škola není středobod vesmíru. Nemusíš být přece precizní 💯 ve všech předmětech. Pokud to tak někdo chce, je to OK, ale nemusí to tak mít každej. Je spousta důležitých věcí ve tvým životě i mimo školu. Vztah s kámošema, s rodinou. Snaha porozumět sám sobě. Hledat, co tě baví. Starat se i sám o sebe.
Pokud si to vše potřebuješ ujasnit a více se v zorientovat v tom, jak to teď máš – hoď to na papír. Někdy pomůže, když myšlenky nezůstanou jen v hlavě, ale dáš jim nějakou formu.
Zkus to třeba takhle:
- Nakresli si kruh a rozděl ho na části jak pizzu. 🙂 1 část = oblast v tvém životě (škola, kámoši, koníčky apod.)
- Popřemýšlej si, jak moc tě ta daná oblast ovlivňuje, jak je pro tebe důležitá, i třeba kolik času jí věnuješ. Podle toho ji třeba očísluj od 0 do 10 nebo vybarvi.
- Zeptej se sám sebe – odpovídá tahle “pizza” 🍕 tomu, jak to vlastně doopravdy chci?
Nezáleží, jestli to jde jinak teď – důležitý je, že si to TY uvědomuješ, myslíš na to a to tě povede za změnou. Možná to bude chtít trochu trpělivosti, ale jednou to určitě půjde. Můžeš se na to mrknout z jinýho úhlu a popřemýšlet si:
- Jak na to?
- Co třeba můžu začít dělat jinak?
- Může mi s tím někdo pomoc? Kdo?
- Kdy je to reálný?
- Co potřebuju?
Ber tento koláč jako odrazový můstek, jak si nastavit zdravej balanc.
“Někdy mi fakt vadí, jak se lidi ke mě chovaj.” “Nebaví mě furt poslouchat, jak zase něco dělám blbě.” “Pak se mi ještě smějou.” No jo, a řekl/a jsi jim to někdy nahlas? Celý je to o tom, nastavit si vlastní hranice. Když je máš, sám si určíš “co už je přes čáru” a co ostatním dovolíš.
Co jsou ty hranice?
Každej to má jinak. Jsou to tvoje limity. Ukazujou ti, co je pro tebe ještě OK a co už je moc.❌ Když je někdo překročí, poznáš to – je ti to nepříjemný. Cítíš třeba vztek. Znejistíš. Cítíš nespravedlnost nebo smutek.
Je úplně v pohodě říct nahlas “To co teď děláš, mi fakt vadí.”☑️ Ukazuješ tomu druhému, že tohle prostě ne. Překročil tvou hranici. Jasná stopka!
Taky je v pořádku odmítnout požadavek jiného člověka.🆗 Říct NE, pokud ho nechceme nebo nemůžeme splnit. I když je to kámoš nebo někdo, koho máme rádi a záleží nám na něm. “Ne, teď to pro tebe udělat nemůžu, jsem unavený.” “Nechce se mi do toho, protože mi to není vůbec příjemný.”
S některými lidmi to bohužel je tak, že s nimi hranice vymezit nejdou. Někdy jen na nějaké období, někdy do konce života. S tím se nedá nic dělat.🤷♀️
Hranice jsou od toho, aby tě chránily. Tvou pohodu, tvůj osobní i fyzický prostor, tvůj čas a energii.
Když tě něco trápí, třeba i delší dobu, tak je určitě fajn vyhledat někoho, kdo ti s tím pomůže. Ten už bude vědět, jak tě podpořit a provést náročným obdobím. Pokud se v odbornících nevyznáš, mrkni na náš web, tam ti přesně vysvětlíme, jak ti můžou pomoct a kde je hledat. Jak si ale pomoc sám? Tady a teď. Když se mi to děje. 😰🤯
Určitě to jde! 👌 Stačí si jen najít to, co nejvíc vyhovuje a pomáhá TOBĚ. Zkoušet si to, přizpůsobit si to. Může ti poradit i tvůj terapeut/psycholog – zeptej se ho! Různý techniky se dají najít na netu. Neboj se a trochu to prozkoumej.
Dáme ti pár tipů i my, třeba ti některý sedne.
- Když tě to chytne, zastav se a vnímej, co se kolem tebe děje, a zkus popsat okolí jako někomu, kdo nevidí.
- 3× se zhluboka nadechni.
- Představ si sebe na oblíbeném místě. 🏖️🗻
- Změň místo – pohni se.
- Pusť si hudbu, co máš rád/a 🎧, a zkus se zaměřit na věci, které tě baví.
- Uvědom si, že to někdy skončí.
Každej den prožíváme nejrůznější emoce. Od radosti přes zlost až třeba po překvapení. Klidně i několikrát. Emoce jsou důležitý. Jsou to naše indikátory, že se něco děje. Něco, čemu bychom měli věnovat pozornost. Fungují jako takovej tvůj vnitřní kompas.🧭
Radost😊 ukazuje, že je ti něco příjemný, je ti v daným okamžiku dobře. Smutek😥 ti říká, že je situace pro tebe náročná, bolí, je zraňující. Když někdo překročí tvoje hranice, naštveš se😡. Strach😱 ti zase naznačuje, že je kolem nějaké nebezpečí, drží tě ve střehu a připravenýho reagovat.
Svoje emoce můžeš hodně pozorovat na svým těle. Jeho projevech. Třeba ti zrychleně tluče srdce, potí se ti ruce, je ti horko. Zatínáš zuby nebo pěsti. Cítíš chvění v žaludku. Začneš se usmívat nebo mračit. Zkus si sám na sobě všímat🧐, co se ti v různých situacích děje. Pojmenovat to. Protože vyznat se ve svých emocích je důležitý a hlavně taky docela užitečný. Můžeš ovlivnit svoje další chování. Taky ti to může pomoc při rozhodování. Nasměrovat tě. ↗️
A to nejdůležitější na konec – žádná emoce není špatně!
Každej máme na sobě něco, co nemáme úplně rádi. Stydíme se za to.🙄Snažíme se to schovat. Máme kvůli tomu pocit, že nejsme dost dobří. To se ozývá náš vnitřní kritik. Něco kritizovat – i sebe, je strašně jednoduchý. Přijmi challenge. 💪 Zkus to, co na sobě nemáš ráda/a, pozitivně přerámovat.
Zamysli se. Jak se chováš k lidem, který máš rád? Nebo k blízkému příteli, který zrovna prožívá nějakou bolest, náročný období? A teď to “přehoď” i na sebe👥. Jak si myslíš, že by se věci mohly změnit, kdybys na sebe reagoval/a stejným způsobem, jako na někoho, na kom ti záleží? 😛 Tak, jak se staráš o druhé, se starej taky o sebe!
Buď k sobě laskavý/á. You are not a machine!🤖 Nemusíš každej den podávat výkony na 100 %. Tvé “nejvíc” vypadá každej den jinak a to je naprosto OK. V dané chvíli děláš maximum a nejsi ani lepší ani horší než kdykoli jindy! Jsi člověk, ne stroj.
Love Yourself ❤️
“Nedopadlo to tak, jak jsem chtěl/a. Úplně jsem to zkazil/a.” “Jsem naprostej looser. Všichni okolo to v pohodě dávaj, jen já jsem úplně mimo.” 🤐
Když v něčem selžeme, dost často to vidíme jako tunel – vidíme jen to jedno místo. To, co se nepovedlo. Nedíváme se ale okolo. Třeba na to, co tomu předcházelo. Může toho být strašně moc – nevyspali jsme se🥱, měli jsme hlad, den předtím jsme se pohádali s rodičema/kámošem, byli jsme příliš nervózní, vedle mě seděl někdo, kdo mě rozptyloval. Za neúspěchem nestojíš jen ty sám.
Neúspěch v tobě může vyvolat různý emoce. To je v pořádku. To k tomu patří. Taky ukazují, že ti to není úplně šumák. Klidně si ty emoce prožij. Buď vzteklej.😤 Buď smutnej. Možná i slza ukápne. 😢 Dopřej si čas to strávit. Pokecej si o tom s někým. Ale nenech se tím úplně odrovnat! To není zdravý! Zase se z toho otřepej.
Sice je to klišé, ale neúspěch k tomu životu prostě patří! Je naprosto v pohodě zažívat neúspěch, když se třeba učíme něco novýho. Někdy se nezadaří, i když děláme něco, co jsme už zvládali. Kdybychom totiž nedělali chyby, nevěděli bychom, jaký je správný výsledek. Jak poznáš, že je něco správně, když nemáš srovnání?
Navíc tě to může popostrčit. Podíváš se na to celé jinak. Jinou optikou. 👓 Zkusíš najít jinou cestu. Jinej způsob. Někdy zjistíš, že není možný udělat nic – i to se stává. Pokud jo, tak už znáš správný řešení a chce to jenom trénovat.
Když tě někdo kritizuje 🗣️, je důležitý uvědomit si jednu zásadní věc. Kritika vypovídá mnohem víc o tom, kdo kritizuje, než o tom, kdo je kritizován. Jsou to jeho myšlenky 💭, jeho očekávání, jeho názory. Ne tvoje! Nešel v tvojich botách. Není ve tvojí hlavě, aby věděl, žes to udělal nejlíp, jak jsi mohl, nebo že to prostě jinak nešlo. To, že si to on/ona myslí, neznamená, že to jde.
Na kritiku lidi reagují různě, právě podle toho, jak to sami mají zpracovaný a (ne)umí ji přijímat. Když máš blbej den, jseš naštvanej sám na sebe😤 a ještě si někdo třetí přisadí – tak bouchneš.🧨 Pošleš ho, bůh ví kam. To se stává!
Zkus to příště víc rozdýchat a reagovat jinak. Můžeš klidně říct něco ve smyslu “Dík za tvůj názor. Beru ho v potaz. Vím ale, že jsem teďka udělal/a maximum.” 🆗
Nikdo není dokonalej! Ani ten, co kritizuje. Tak to je.
Taky už jste někdy zaslechli něco ve smyslu “Prosim tě, v takovým věku… Co tebe tak asi může trápit?” 🙄🤦♀️ No, i kdyby to bylo řečeno s dobrým záměrem, tohle prostě fakt neplatí! Čím dřív začneš řešit, co tě trápí, tím líp celou situaci zmákneš. A opravdu na to nemusíš být sám.
Vyhledat odbornou pomoc není žádnej shame. Když jsi nemocnej 🤒 nebo si zlomíš ruku, tak jdeš taky k doktorovi. Při duševní nepohodě je to total to samý.
Hodně lidí psychologa nebo psychoterapeuta vyhledává v situacích, kdy v životě prochází něčím složitým, a chtějí podpořit, aby to zvládli. Nebo se nic neděje a chtějí zapracovat na tom, aby se v životě měli líp, měli dobré vztahy s otatními i sami k sobě. A pokud někoho potká nějaká závažná duševní nesnáze, je pak taky úplně jasný, že se v tom nebude plácat sám. Case closed!
Jak takovou podporu tedy najít?
Můžeš si někoho vyhledat sám na netu. Klidně taky můžeš dostat tip od někoho, kdo už někam chodí.👌 Anebo pokud to nechceš zatím moc veřejně říkat, že ti není úplně fajn – mrkni na náš web nebo na naše známý z Nevypusť duši, Nepanikař nebo Safezona (pokud jsi z větší dálky).
Máš to k nám do Olomouce blízko?
Napiš přímo nám do Jak Dál? z.s.
+420 604 267 221
Po–Čt 8.30–16.00 hod.