Vyhledat pomoc včas je vždy tím nejlepším řešením!
Filip Nosko, pracuje jako lékař na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno. V rámci kliniky působí i na Centru krizové péče, které poskytuje akutní psychologickou a psychiatrickou péči pro dospělé i děti od 3 let věku. Vystudoval obor Všeobecné lékařství na Masarykově univerzitě. Ve svém nabitém kalendáři si našel čas a zodpověděl nám otázky, které pálí nejednoho rodiče.
Proč je duševní zdraví dětí tak důležité?
Duševní zdraví dětí se nedá vnímat izolovaně, duševní potíže mají velice často důsledky v oblasti rodiny, školy a vztahů s vrstevníky. Neřešené problémy dětí se mohou v budoucnu podepsat na schopnosti studovat, pracovat, navazovat partnerské vztahy. Opomenout se nedá ani vliv na rodiče, kteří si často nesou pocity viny nebo selhání.
Jaké jsou nejčastější duševní nesnáze dětí, se kterými se ve své praxi setkáváte?
V praxi psychiatra se na akutní ambulanci a na oddělení nejčastěji potkávám s problematikou sebepoškozování, sebevražedných myšlenek a potíží s ovládáním emocí, tzv. emoční dysregulací. Počet dětí s těmito potížemi značně narůstá a spolu s poruchami příjmu potravy (mentální anorexie a bulimie) tvoří největší část dětských pacientů.
Jak se projevují duševní nesnáze u dětí a jak je rodiče mohou rozpoznat?
Při rozpoznávání duševních potíží si všímáme toho, jak děti komunikují, jak se při vyšetření chovají, a o čem mluví. I v informacích od rodičů pátráme po změnách nálady, zájmů a koníčků (nebo jejich ztrátě), jestli si všímají zhoršení prospěchu nebo chování ve škole, a jaké děti udržují vztahy s kamarády. Některé změny a výkyvy je náročné odlišit od běžného dětského vývoje a dospívání, alarmující však je, když potíže trvají dlouho (několik měsíců) a významně narušují fungování doma, ve škole, s kamarády.
Jak mohou rodiče předcházet duševním nesnázím u svých dětí?
Důležitým faktorem v prevenci je schopnost rodičů poskytnout dítěti prostředí, které je stabilní, předvídatelné a bezpečné natolik, aby bylo možno o potížích mluvit bez strachu, předsudků či pocitů viny. Rodiče a děti se zároveň snažíme podpořit v dodržování jasně nastavených pravidel a vymezení problémového chování – například, aby se neupevnilo vyhýbání se škole či povinnostem. Cílem je vybudování důvěry a samostatnosti.
Pokud se na vás rodič či přímo dítě obrátí s nějakou potíží, co se děje dál? Jak probíhá léčba duševních nesnází u dětí?
V prostředí akutní psychiatrické ambulance jsme schopni provést vyšetření cílené na aktuální potíže nebo poskytnout rodinný psychoterapeutický pohovor, zmapovat situaci, vyhodnotit riziko (včetně zvážení akutní hospitalizace v krajních případech), poskytnou poradenství ohledně medikace a doporučit a předat kontakty na další péči – psychiatrickou, psychoterapeutickou, případně na sociální služby.
Jak vnímáte význam komunikace mezi rodiči a dětmi ohledně jejich duševního zdraví?
Jak jsem již uvedl, cílem je vytvoření bezpečného a důvěrného prostředí v rodině, které komunikaci nesmírně pomůže. V krizové situaci, kdy dítě nebo dospívající bojuje s velkým napětím a zaznívají věci pro rodiče nepochopitelné nebo zraňující, je vhodným krokem přijetí jejich pocitů, bez odsuzování či hodnocení – umožní to uvolnit část napětí a otevřeně si promluvit i o sebepoškozování a sebevražedných myšlenkách.
Jak mohou rodiče podpořit své děti při zvládání duševních nesnází?
Právě validaci (přijetí pocitů bez hodnocení nebo odsuzování) vnímám jako dobrý způsob, jak důvěru podpořit – rodič, psychiatr ani nikdo jiný zcela přesně neví, jak se dotyčný v dané chvíli cítí. Místo “Bude to dobré, všichni to musí zvládnout” zkusit říct třeba “Máš to těžké, to bych byl taky naštvaný”.
Chcete rodičům, dětem nebo dospívajícím něco vzkázat?
V medicíně je málo všeobecně platných pouček, jednou z nich je ale určitě “Čím dřív, tím lépe”. Překonat strach, nejistotu či stud a vyhledat včas pomoc je vždy tím nejlepším řešením – i když jedno sezení téměř nikdy problém zcela nevyřeší, může pomoci ujistit, uklidnit a přijít s plánem.